Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Kategorie: Jak správně napsat…

Mě, nebo mně?

A je tu zase. Další z pravopisných malérů. Ve škole nám nalili do hlavy správné psaní MĚ a MNĚ, ale spousta z nás v něm dodnes plave. Někdo lapá po dechu, když má psát MĚ/MNĚ uprostřed slova. Jiný plavec se pořádně zapotí při skloňování zájmena JÁ. Pokud se v této oblasti pravopisu cítíte jako ryba ve vodě, pak proplujete...

Ach, peníze, penízky!

Tato slova se na vás valí ze všech stran. Ať už k nim máte vztah jakýkoli, pojďme je teď prozkoumat po stránce jazykové. Takto si povzdechl i Harpagon, hlavní postava divadelní hry Lakomec. Jejím autorem je Moliér (možná znáte i jeho vlastní jméno Jean-Baptiste Poquelin). Výstižně vyjádřil, jak uvažuje lakomý člověk, který má k penězům...

Mám to napsat s malým, nebo s velkým?

Přátelé, hlavně klid a dobrý chrup! Dnes se totiž pokusíme společně prokousat labyrintem malých a velkých písmen. Nic neříkejte, je mi to jasné. Každý už si na nich někdy vylámal zuby! Ano, i já. A nemyslete si, že se z toho vykroutíte pouhým stiskem klávesy CAPS LOCK! Dobrá, ve výjimečných případech se tím můžete zachránit....

Když se nám pletou koncovky -ovi a -ovy

Jedny ze zrádných koncovek v češtině. V textech je často „střílíme od boku“. Nevíme si rady s odůvodněním, tak jen tak tipujeme. Jde nám z nich hlava kolem. Proč se nám tak pletou? Stejně znějí, ale ne vždy se stejně píší. Posuďte sami: Na koncert šli s námi i Josefovi kamarádi. Našel jsem ztracené Josefovy doklady....

Patří tam čárka, nebo ne?

Kam? No do souvětí přeci. I když s čárkou se můžete klidně setkat: Nad dlouhými samohláskami (Sára odmítá jíst výživný hráškový krém s tmavým rohlíkem.), v matematice (desetinná čárka), na teploměru, na těhotenském testu (všechny „snažilky“ potěší spíš čárky dvě), v restauraci (čárky označují počet vypitých piv) atd. Ale to jen tak na okraj. Vraťme...

Umíme správně zdravit?

To, že z dětí a mladých dospělých leze pozdrav jako z chlupaté deky, je známá věc. Mnohdy se musíme spokojit se zabučením, zamručením, hýknutím, kývnutím. A doufat, že se jedná o jakýs takýs pozdrav. A to je ještě ta lepší varianta! Často čekáme marně. (Že nepozdraví dítě, to bych ještě pochopila. Ale když nepozdraví dospělý,...

Vy se ptáte – já odpovídám

Když se mě někdo zeptá, co je vlastně náplní mojí práce, většinou odpovídám: „Na svých webových stránkách předávám lidem své znalosti z češtiny tak, aby se pro ně stala srozumitelnou a zábavnou. Pomáhám všem uživatelům českého jazyka pochopit mnohdy složitá pravopisná pravidla a vyznat se ve sděleních, která nás dennodenně obklopují.“ A výsledek? Dotazy na...

Pane Hanák, a titul máte?

Chudák pan Hanák! (Pro mě za mě si dosaďte příjmení, jaké se vám líbí.) Už zase ho oslovují jinak, než by si přál. Ono „pane Hanák“ ho totiž pěkně štve! To je opravdu tak těžké říct hezky česky „pane Hanáku“? Tady názorně vidíte, že 5. pád nemáme v češtině jen tak pro legraci. A tituly? To...

Když není jedno, jestli píšeme Z, nebo S

A nedají nám pokoj a nedají. Kdo? Obávané předpony z- a s-. Často je totiž ve slovech zaměňujeme. Že to nevadí? To byste se divili! V češtině bohužel existuje mnoho slov, ve kterých stačí prohodit předponu z- a s- a rázem tu máme slova odlišného významu. Že pořád netušíte, o čem je řeč? Posuďte sami:...

Česky, nebo anglicky?

Pojďme si zazpívat. (Že vás to nebaví? Nevadí. Tak si to s námi alespoň čtěte, když už zpěv není váš šálek kávy. Ale můj tedy ano. Psala jsem o tom v článku Spolu nám to ladí, kdyby vás to náhodou zajímalo.) Já jsem vedoucí, já jsem king… (Tedy v mém případě spíš královna. Alespoň mi...