Nebojte, nekoušu

Bojíte se mi cokoli napsat, aby jste se snad nedopustili chybi? Pripadáte si hloupje? Pochybujete o svích kvalitách když neumíte psát správně česky?

Stokrát nic umořilo osla. (Vím, pouštím se na hodně tenký led. Kdo že je tu tím oslem?) I vás mohla umořit moje palba otázek. A navíc ještě s chybami! Pokud jste je však neodhalili, buďte naprosto v klidu. Svět se nezboří pro pár pravopisných omylů. To jen my, ujetí korektoři, hledáme s červenou propiskou v ruce každý váš jazykový prohřešek. Sebekriticky přiznávám – není nad to pěkně se porochnit  v tom pravopisném bahně, kterého je všude kolem nás víc než dost.

Ovšem i my, Pravidly českého pravopisu odkojeni, jsme lidé z masa a kostí. Pravda, naše záliba v češtině může být pro mnohé záhadou. Je nám přisuzována spíše role nadpřirozené bytosti než člověka vzpřímeného a (v rámci možností) i myslícího. Nedejte se tedy odradit vašimi jazykovými přešlapy a vkročte do toho rovnýma nohama! (Tady pozor, přátelé! Nerada bych, aby došlo k mýlce. Vkročit „do toho“  nemusí být zrovna voňavá záležitost. Já však měla na mysli něco jiného.)

Vkročte rovnýma nohama do mojí výzvy!

• Do komentářů pod článkem pište vaše názory. (Na výběr máte hned z několika blogových článků.)
• Posílejte mi fotografie jazykových nepřesností, které jste VY zachytili v ulicích. (Pár takových odvážlivců už mezi svými fanoušky mám. Ale klidně vás může být víc.)
• Stahujte moje e-booky napěchované hodnotnými informacemi.
• Bez obav mne žádejte o pomoc na mojí e-mailové adrese. Směle do toho!
• Máte-li chuť, nahlédněte pod pokličku  fanpage Čeština pro všechny.

Jedině tak dostane moje práce vyšší rozměr. To VY mne motivujete. Díky VÁM mohu mít upřímnou radost z toho, že tu nejsem zbytečně. Že dokážu mnohým z vás pomoct a nebo vás alespoň pobavit.

Tak. A to už by klidně mohl být konec článku. (Vskutku originální závěr. Nemyslíte?) Tu radost vám však neudělám. Moje srdce češtináře opět tluče na poplach. Nemohu se s vámi rozloučit, když nemáme jasno v pravopisných chybách z úvodního odstavce.

A víte co?
Můžeme se rozloučit. Alespoň pro tento okamžik. Mně už stejně vyhlásil můj mozek pauzu, nemá  smysl to dál protahovat.

Kolik chyb jste objevili v prvním odstavci? Kontakty na mě máte. Klidně pište i do komentářů dole pod článkem. (Je to rychlejší.)

Pamatujte, že nejsme ve škole! Takže žádné stresy. Za nesprávnou odpověď vás tu nikdo neukousne. Ani já ne.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny

vaše Erika