17. 4.

Okénko osmé…

Karabáč, korbáč, žila, mrskačka, mrskut,
metla, šlahačka, šlehačka, šmirgust, šmykurst, tatar.  

Už jsem moc zvědavá, jak jí říkáte tam u vás.
Pokud jste mi váš tip ještě nenapsali do komentáře na FB, tak šup tam s ním. 

Krásné jarní dny Vám všem přeje
vaše Erika

Čeština se mnou je Čeština pro všechny

16. 4.

Okénko sedmé…

Na Neděli velikonoční nebo také na Boží hod velikonoční se pečou velikonoční beránci, mazance a jiné dobrůtky.
Tento den slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. (Proto jsou také Velikonoce tak pohyblivým svátkem.)

Když je velikonočních beránků víc, tak jsou to velikonoční beránci.
Ale! Jedná-li se pro změnu o bílé obláčky, pak jsou to beránci i beránky.
Čeština si však s těmito slovy dokáže pěkně vyhrát. Posuďte sami:
O člověku, který je klidný a mírný, říkáme, že je jako beránek. Má beránčí povahu.
Oproti tomu člověk tvrdohlavý bývá označován jako beran.

Možná jste se setkali i se slovním spojením Beránek boží. Ono velké písmeno B je zde namístě. Křesťané takto označují Ježíše Krista.

15. 4.

Okénko šesté…

 Bílá sobota, je nejvyšší čas připravovat pomlázku, barvit kraslice a péct jidáše. (Kdo snědl jidáše, měl být zdravý.)

Biblická postava, která zradila Ježíše, se jmenuje Jidáš.
Oproti tomu jidáš je zrádce obecně. Nebo také sladké pečivo, které vidíte na obrázku.

Uznávám, český pravopis je pro mnoho lidí oříšek. Rádi by ho rozlouskli, ale nejde jim to. Vynikají v něčem úplně jiném.
Chcete-li na sobě v této oblasti zapracovat, pak mám pro vás e-book zdarma „5 rad, jak se neutopit v češtině“. Přeji příjemné počtení! Stačí kliknout sem>>

14. 4.

Okénko páté…

 

Velký pátek, křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. (Církevním zvykem je půst, ostatní zvyky tohoto dne jsou pohanské.)

V dávných dobách lidé věřili v to, že se v tento den promění voda z horských pramenů ve víno. A doufali, že se otevřou poklady ve skalách.

 

Dnes mám pro vás jedno rčení. Znáte jeho význam?      

Paškál je vlastně svíce, která se zapaluje na Bílou sobotu při velikonoční vigilii. (To jsem vám moc nepomohla, že?) Slovo vigilie označuje den a večer před velkým svátkem.
A odkud pochází naše rčení? Před paškál byl přiveden ten, kdo měl něco dosvědčit podle pravdy. Takový člověk musel často před svící i přísahat. Rčení tedy znamená někoho přísně vyslýchat, kárat.

Velký pátek byl často spojován s všemožnými kouzly. Za jedno takové já dnes považuji fakt, že moje fanpage s názvem Čeština pro všechny získala už víc jak 810 fanoušků. Pokud i vy mezi ně patříte, pak vám patří můj srdečný dík. A pokud jste tuto stránku ještě nenavštívili, pak máte právě teď možnost nakouknout sem >>
Přijďte se pobavit, budu se na vás těšit.

13. 4.

Okénko čtvrté…

Na Zelený čtvrtek bychom měli jíst špenát nebo třeba salát z mladých kopřiv (či jiné zeleniny), abychom byli celý rok zdraví.

 

O Zeleném čtvrtku bychom se neměli s nikým hádat
(díky tomu se nám pak budou hádky vyhýbat).
Neměli bychom ani nic půjčovat (prý se k nám pak penízky samy přikutálí).

Dnes mám pro vás jednu „zelenou“ otázku. Vyberte tu variantu, která je podle vás správná:

  1. ZMRAZENÝ HRÁŠEK
  2. ZMRAŽENÝ HRÁŠEK
  3. OBĚ VARIANTY JSOU MOŽNÉ

Přátelé, bez obav můžete použít obě možnosti. A v tom je právě čeština záludná a zábavná současně. Chcete rozluštit víc takovýchto chytáčků? Pak mrkněte sem >>>

12. 4.

Okénko třetí…

Škaredá nebo také Sazometná středa.

Proč zrovna Škaredá? Kdo by se v tento den „škaredil“, činil by tak (podle pověry) i každou středu po celý rok. (Podle biblického vyprávění se v tento den mračil Jidáš na Ježíše a pak ho zradil.)

A proč také Sazometná? Protože se vymetaly saze z komína, aby byli z domu vyhnáni zlí duchové. (Toto pojmenování se poprvé objevilo už před rokem 1500.)

 

V češtině najdete i přirovnání „Mračí se jako Škaredá středa“.

Aby tento den nebyl jen „škaredý“, mám pro vás dárek v podobě e-booku zdarma s názvem „6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát“. Je netradiční v tom, že si v něm se znaménky povídám jako se živými bytůstkami.

Posuďte sami>>> 

11. 4.

Okénko druhé…

Šedivé úterý, zase další den věnovaný úklidu. Dříve se v tento den ometaly pavučiny z koutů.

Cožpak o to, klidně si ometejte, co chcete. Předtím mám však pro vás další z češtinářských záludností. Divili byste se, kolika lidem stále dělá problém psaní dvou podobných slov. Vy už mezi ně ale patřit nebudete. 

Slovo Velikonoce píšeme s velkým písmenem od roku 1993, kdy došlo ke kodifikaci Pravidel českého pravopisu. Pozor však na sousloví velikonoční svátky, ve kterém pro změnu píšeme malé „v“. (V přídavných jménech odvozených od vlastních jmen píšeme malé písmeno. Tak to zkrátka je.)

Potřebujete-li nějakou tu češtinářskou radu, pak vás zvu na svoje stránky. V sekci Služby zde najdete hned několik tipů na to, s čím vám mohu pomoci:

Jazykový poradce  >>>
Zdarma mi můžete poslat svůj dotaz, já vám na něj do 24 hodin odpovím.
Doučování českého jazyka >>>
Online i naživo pomohu vašim dětem s učivem českého jazyka.
Korektury textu  >>>
Ve vašich textech opravím pravopisné a stylistické chyby.

10. 4.

Okénko první…

Modré (či Žluté) pondělí, první ze dnů tak zvaného pašijového týdne. Křesťané si  připomínají poslední dny Ježíše Krista. Pohané nám do dnešní doby zanechali nemálo zvyků.

Pondělí bývalo spojováno s pečlivým úklidem, takže hospodyňky si v ten den moc neodpočinuly.
Se „smejčením“ to nepřehánějte. Není lepší řídit se hezkým českým příslovím o tom, že „všeho moc škodí“?

Chcete-li si přečíst více článků o češtině, pak vás zvu na svůj blog >>>
Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček.