Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
Naše krásná čeština si s námi někdy pěkně zahrává. Vezměte si třeba takové písmeno N. V některých slovech nám bohatě postačí jedno, v jiných už musíme napsat N dvě. Jak se v tom vyznat? To se vám teď pokusím vysvětlit v dalším ze svých češtinářských článků.
KDY PÍŠEME JEDNO N
U podstatných jmen s příponou:
–ÍK, např.: ceník, deník, skleník, viník,
–INA, např.: cenina, vidina,
–ICE, např.: okenice, vinice.
Proč? Např. ke slovu den připojíme příponu –ÍK a hotovo. K dalšímu N už zde není důvod.
Slovo raný, které označuje něco časného, brzkého, např. rané brambory, raná jablka, rané baroko.
Slovo trojklaný (nerv) znamená totéž co rozštěpený na tři díly, tedy trojitě rozeklaný. Slovo vzniklo od slovesa klát, přesněji od příčestí trpného klán. K základu KLAN pak už jen připojíme příponu –Ý (troj-klan-ý). Vidíte? Opět zde není místo pro dvě N.
Slovo dceřiná (společnost) se používá v případě, že jde o právně samostatnou společnost, která je řízena svojí mateřskou společností. Základem tohoto problematického slova je slovo dcera, ze kterého bylo odvozeno slovo dceřiný. A to tak, že se ke slovu dcera (přesněji k jejímu kořeni -DCER-) přidala přípona –IN(Ý). Jak sami vidíte, další N už je tu nadbytečné.
U přídavných
jmen, která byla vytvořena z podstatných jmen pomocí přípony –ĚNÝ, např.:
hliněný
od slova hlína,
olověný
od slova olovo,
skleněný od slova sklo,
slaměný od slova sláma,
vlněný od slova vlna.
U přídavných
jmen odvozených od názvů zvířat s kořenem končícím na –N, a to pomocí
přípony –Í, např.:
beraní
od slova beran,
bizoní od slova bizon,
havraní od slova havran,
jelení
od slova jelen,
krocaní od slova krocan,
sloní
od slova slon.
U přídavných jmen odvozených od příčestí trpného, např.:
psaný od příčestí trpného psán,
cvičený od příčestí cvičen,
konaný od příčestí konán,
podaný od příčestí podán (podaná ruka).
KDY PÍŠEME NN
U přídavných
jmen, jejichž kořen končí na –N a jsou odvozena od podstatných jmen pomocí
přípon –NÍ, NÝ:
denní
(den + přípona –NÍ),
cenný (kořen -cen- + přípona –NÍ),
holenní,
kolenní,
ramenní,
telefonní,
ochranný,
slunný,
stinný,
vonný,
vinný, vinna, vinno (× vinen).
U přídavných
jmen, jejichž kořen končí na –N, např.:
bezcenný,
branný,
činný,
kamenný,
monotónní,
pohostinný,
povinný, povinna, povinno (× povinen),
všestranný.
Tak co, přátelé? Bylo to pro vás obtížné, nebo zrovna tuto češtinářskou kapitolku s přehledem zvládáte? Těším se na vaše reakce pod článkem.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny
Vaše Erika