Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
Pro většinu z nás není novinkou, že na začátku slova píšeme Ú. Ostatně to je ta první informace, kterou se žáci ve škole dozvídají v souvislosti s tímto jevem. Ve slovech jako například úkol, únor, úspěch, únava se tedy chyby většinou nedopustíme. V češtině však můžeme narazit i na řadu dalších případů, ve kterých píšeme Ú, i když zrovna...
Tato povedená skupinka podstatných jmen dává pořádně zabrat řadě žáků. Když se potřebují rychle rozhodnout, o jaké z nich jde, mají z toho pak ve svých hlavách pořádný češtinářský guláš. Ani učitelé to nemají s touto kapitolkou zrovna jednoduché. Už dopředu totiž vědí, že se u vysvětlování učiva pěkně zapotí. A rodiče? Ti na tom nejsou o mnoho lépe,...
Co je to vlastně ta příslovečná spřežka? Jedná se o příslovce, které vzniklo spojením předložky s jiným slovem. Například: Nahlas, potmě, zpravidla, zpaměti (předložka + podstatné jméno), doprava, doleva, zprava, zleva, zvolna, dopodrobna (předložka + zpodstatnělé přídavné jméno), nato, potom, beztoho, ovšem (předložka + zájmeno), zaprvé, posté (předložka + číslovka), odjinud, odnaproti, ztěžka, zblízka (předložka...
To, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor, je jasná věc. I zde nás však mohou překvapit nějaké ty zapeklité výjimky, na které si právě teď posvítíme. A vezmeme to pěkně od podlahy, tedy přesněji řečeno od pádu. PÁD 1. pád KDO, CO 2. pád (bez) KOHO, ČEHO 3. pád (ke) KOMU,...
Dvě zájmena, která často špatně používáme. Řada lidí je do vět střílí tak nějak od boku, jak je zrovna napadne. A přitom opravdu není jedno, kdy použijeme zájmeno MŮJ a kdy pro změnu SVŮJ. ZÁJMENO SVŮJ Do textu patří tehdy, když se část věty s tímto zájmenem vztahuje k podmětu. Jdeme na příklady, ať se v tom lépe...
Naše krásná čeština si s námi někdy pěkně zahrává. Vezměte si třeba takové písmeno N. V některých slovech nám bohatě postačí jedno, v jiných už musíme napsat N dvě. Jak se v tom vyznat? To se vám teď pokusím vysvětlit v dalším ze svých češtinářských článků. KDY PÍŠEME JEDNO N U podstatných jmen s příponou: –ÍK, např.: ceník, deník, skleník, viník,...
Že matematika není zrovna můj šálek kávy, to asi tušíte. Ale někdy se bez ní ani češtinář neobejde. O tom, že umím alespoň do pěti napočítat, jsem se vás snažila přesvědčit v tomto článku. A nyní uzrál čas k tomu, abych to spočítala i složitějším číslovkám. Často mi píšete, jak vám dávají zabrat. Jak si nejste jisti...
V několika předchozích článcích jsem se věnovala psaní čárek ve větách. Tentokrát to však vezmeme z jiné strany. V češtině totiž mohou nastat také situace, kdy čárku nepíšeme. Abyste tedy nebyli překvapeni, ale připraveni, pojďme na ně. V DATECH Když píšeme datum, čárka do tohoto údaje nepatří. V Praze dne 25. května 2011 Praha 25. května 2011 PŘED SPOJKAMI...
Nebude to sice právě jednoduché, ale pokusíme se vyzrát na tu mrňavou interpunkci, která nám dává pěkně zabrat. Ano, psaní čárek v souvětí patří bezesporu k těm nejsložitějším češtinářským patáliím. ZAPOMÍNÁME PSÁT ČÁRKY A to je asi to nejhorší, tak tím začněme hned teď, ať to máme za sebou. Nevím, nerozumím tomu, ale řada lidí asi tak...
Psaní čárek ve větách patřilo, patří a nejspíš i bude patřit k těm nejsložitějším kapitolkám naší mateřštiny. Bojují s ním žáci na základních školách, studenti středních škol, vysokoškoláci i řada dospělých. Několik základních informací jste si mohli přečíst třeba tu: Patří tam čárka, nebo ne? Tím jsem však zdaleka nevyčerpala vše, na co byste mohli při psaní...
