Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Kategorie: Jak správně napsat…

Chytáky ve vyjmenovaných slovech po B

Rozsáhlou češtinářskou kapitolkou jsou i hojně probíraná vyjmenovaná slova. Žáci se o nich poprvé dozvídají ve třetí třídě a pak už jsou nedílnou součástí diktátů a pravopisných cvičení až do deváté třídy. A co si budeme povídat, i my dospělí se s nimi často setkáváme. Vždyť se to jimi v textech jenom hemží. Vybrala jsem pro vás...

Proč někdy píšeme Y po měkké souhlásce C

Už z dob studia na základní škole nám v hlavách uvízly měkké souhlásky ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň. Měkké proto, že po nich píšeme měkké i. Tedy většinou. Někdy můžete totiž narazit na výjimky, kdy i po takové měkké souhlásce C píšeme Y.Zdá se vám to podivné? Nač chodit kolem horké kaše, pojďme...

Přejatá slova končící na -us

V dalším článku nahlédneme pod pokličku slovům přejatým z cizího jazyka, která končí na -us. I tato slova nás totiž dovedou v textech pěkně potrápit, když nevíme, jak si s nimi správně poradit. Při jejich skloňování máme totiž hned několik možností, což nám může následně zkomplikovat psaní. Konkrétně se zaměřím na podstatná jména rodu mužského zakončená na -us. KONCOVKA...

V čem chybujeme při stupňování přídavných jmen

Čas od času dojde v našich mluvených i psaných projevech na stupňování. Nejspíš si teď vybavíte, jak jste se ve škole učili o 3 stupních přídavných jmen. Těmi to ale zdaleka nekončí. Právě naopak. I zdánlivě jednoduché a jasné stupňování dokáže udělat v našich textech pěknou paseku. Abyste z něj tedy nebyli jeleni, mrkneme se společně na to,...

Kde nepíšeme velké písmeno

V textech mnohdy píšeme velká písmena tam, kde nemají co dělat. Jedním z takových případů jsou podstatná nebo přídavná jména, která v češtině řadíme mezi obecná a máme je tedy psát s malým písmenem. Ovšem i sem se nám někdy chybička vloudí. Např. Poskytneme vám poradenství v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Tuto větičku jsem objevila na jednom webu. Zde už...

Shoda přísudku s podmětem několikanásobným

V minulém článku jsem psala o shodě přísudku s podmětem jednoduchým. Pokud se vám tato češtinářská kapitolka zdála složitá, v tom případě si držte klobouky, dámy a pánové. Teď teprve to bude pořádná jízda! Pokud je jeden z členů několikanásobného podmětu rodu mužského životného, pak právě tento rod má přednost před ostatními. V přísudku píšeme –i.Racci a vlaštovky poletovali.(Rod mužský...

Shoda přísudku s podmětem jednoduchým

A máme tu další z češtinářských jevů, konkrétně z kapitolky o skladebním (nebo také syntaktickém) pravopisu. Často jej používáme. To ano. Ale ne vždy si s ním víme tak úplně rady. Na rozehřátí začneme tím základním, co zřejmě řada z vás ví. Když je podmět rodu mužského životného, píšeme v přísudku -i.Hudebníci hráli. Když je podmět rodu mužského neživotného,...

Kdy používáme spojovník

Co je to vlastně ten spojovník? Na klávesnici ho najdete blízko otazníku a v celé své kráse vypadá takto -. Uznávám, na první pohled nic zvláštního. Ale i zde na nás číhá jistý problém. Řada lidí ho totiž používá namísto pomlčky. Proč? Pomlčku totiž na klávesnici nenajdete. Ale mohu vám prozradit kouzelnou zkratku, pomocí které vyčarujete...

Kdy píšeme ve slovech Ú

Pro většinu z nás není novinkou, že na začátku slova píšeme Ú. Ostatně to je ta první informace, kterou se žáci ve škole dozvídají v souvislosti s tímto jevem. Ve slovech jako například úkol, únor, úspěch, únava se tedy chyby většinou nedopustíme. V češtině však můžeme narazit i na řadu dalších případů, ve kterých píšeme Ú, i když zrovna...

Jak psát příslovečné spřežky

Co je to vlastně ta příslovečná spřežka? Jedná se o příslovce, které vzniklo spojením předložky s jiným slovem. Například:   Nahlas, potmě, zpravidla, zpaměti (předložka + podstatné jméno), doprava, doleva, zprava, zleva, zvolna, dopodrobna (předložka + zpodstatnělé přídavné jméno), nato, potom, beztoho, ovšem (předložka + zájmeno), zaprvé, posté (předložka + číslovka), odjinud, odnaproti, ztěžka, zblízka (předložka...