Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Kategorie: Jak správně napsat…

Kde nepíšeme velké písmeno

V textech mnohdy píšeme velká písmena tam, kde nemají co dělat. Jedním z takových případů jsou podstatná nebo přídavná jména, která v češtině řadíme mezi obecná a máme je tedy psát s malým písmenem. Ovšem i sem se nám někdy chybička vloudí. Např. Poskytneme vám poradenství v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví. Tuto větičku jsem objevila na jednom webu. Zde už...

Shoda přísudku s podmětem několikanásobným

V minulém článku jsem psala o shodě přísudku s podmětem jednoduchým. Pokud se vám tato češtinářská kapitolka zdála složitá, v tom případě si držte klobouky, dámy a pánové. Teď teprve to bude pořádná jízda! Pokud je jeden z členů několikanásobného podmětu rodu mužského životného, pak právě tento rod má přednost před ostatními. V přísudku píšeme –i.Racci a vlaštovky poletovali.(Rod mužský...

Shoda přísudku s podmětem jednoduchým

A máme tu další z češtinářských jevů, konkrétně z kapitolky o skladebním (nebo také syntaktickém) pravopisu. Často jej používáme. To ano. Ale ne vždy si s ním víme tak úplně rady. Na rozehřátí začneme tím základním, co zřejmě řada z vás ví. Když je podmět rodu mužského životného, píšeme v přísudku -i.Hudebníci hráli. Když je podmět rodu mužského neživotného,...

Kdy používáme spojovník

Co je to vlastně ten spojovník? Na klávesnici ho najdete blízko otazníku a v celé své kráse vypadá takto -. Uznávám, na první pohled nic zvláštního. Ale i zde na nás číhá jistý problém. Řada lidí ho totiž používá namísto pomlčky. Proč? Pomlčku totiž na klávesnici nenajdete. Ale mohu vám prozradit kouzelnou zkratku, pomocí které vyčarujete...

Kdy píšeme ve slovech Ú

Pro většinu z nás není novinkou, že na začátku slova píšeme Ú. Ostatně to je ta první informace, kterou se žáci ve škole dozvídají v souvislosti s tímto jevem. Ve slovech jako například úkol, únor, úspěch, únava se tedy chyby většinou nedopustíme. V češtině však můžeme narazit i na řadu dalších případů, ve kterých píšeme Ú, i když zrovna...

Jak psát příslovečné spřežky

Co je to vlastně ta příslovečná spřežka? Jedná se o příslovce, které vzniklo spojením předložky s jiným slovem. Například:   Nahlas, potmě, zpravidla, zpaměti (předložka + podstatné jméno), doprava, doleva, zprava, zleva, zvolna, dopodrobna (předložka + zpodstatnělé přídavné jméno), nato, potom, beztoho, ovšem (předložka + zájmeno), zaprvé, posté (předložka + číslovka), odjinud, odnaproti, ztěžka, zblízka (předložka...

Mluvnické kategorie podstatných jmen

To, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor, je jasná věc. I zde nás však mohou překvapit nějaké ty zapeklité výjimky, na které si právě teď posvítíme. A vezmeme to pěkně od podlahy, tedy přesněji řečeno od pádu. PÁD 1. pád KDO, CO 2. pád (bez) KOHO, ČEHO 3. pád (ke) KOMU,...

Jak správně používat zájmena MŮJ a SVŮJ

Dvě zájmena, která často špatně používáme. Řada lidí je do vět střílí tak nějak od boku, jak je zrovna napadne. A přitom opravdu není jedno, kdy použijeme zájmeno MŮJ a kdy pro změnu SVŮJ. ZÁJMENO SVŮJ Do textu patří tehdy, když se část věty s tímto zájmenem vztahuje k podmětu. Jdeme na příklady, ať se v tom lépe...

Jedno N, nebo dvě

Naše krásná čeština si s námi někdy pěkně zahrává. Vezměte si třeba takové písmeno N. V některých slovech nám bohatě postačí jedno, v jiných už musíme napsat N dvě. Jak se v tom vyznat? To se vám teď pokusím vysvětlit v dalším ze svých češtinářských článků. KDY PÍŠEME JEDNO N U podstatných jmen s příponou: –ÍK, např.: ceník, deník, skleník, viník,...

Jak skloňovat víceslovné číslovky

Že matematika není zrovna můj šálek kávy, to asi tušíte. Ale někdy se bez ní ani češtinář neobejde. O tom, že umím alespoň do pěti napočítat, jsem se vás snažila přesvědčit v tomto článku. A nyní uzrál čas k tomu, abych to spočítala i složitějším číslovkám. Často mi píšete, jak vám dávají zabrat. Jak si nejste jisti...