Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
S přívlastkem se žáci seznamují postupně a každý rok se o něm dozvídají další a další informace. V tomto článku najdete vše pěkně pohromadě právě o přívlastku.
CO JE TO PŘÍVLASTEK?
Přívlastek řadíme mezi rozvíjející větné členy (ještě společně s příslovečným určením, předmětem a doplňkem).
Blíže upřesňuje a určuje význam podstatného jména, na kterém závisí.
Příklady: Výborný nápad, babiččina kniha, dobré zprávy.
JAK SE NA NĚJ PTÁME?
Jaký? Který? Čí?
Když použijeme výše uvedené příklady, vypadá to pak takto:
Jaký nápad? Výborný.
Čí kniha? Babiččina.
Jaké zprávy? Dobré.
PŘÍVLASTEK NEMUSÍ BÝT VŽDY JEN PŘÍDAVNÉ JMÉNO
Přívlastkem je sice nejčastěji právě přídavné jméno,
např. čtivá kniha, upřímné úsměvy.
Mohou jím však být i jiné slovní druhy:
Podstatné jméno – sešit od Jany.
Zájmeno – váš byt.
Číslovka – první místo.
Infinitiv slovesa – přání vyhrát.
Příslovce – zatáčka vpravo.
PŘÍVLASTEK SHODNÝ
Stojí většinou před podstatným jménem.
Shoduje se s ním v pádě, čísle a rodě.
(To znamená, že se skloňuje jak přívlastek, tak i podstatné jméno, na kterém závisí – zelený svetr, bez zeleného svetru.)
Ptáme se: Jaký? Který? Čí? Kolikátý? Kolikerý?
Např. zelený svetr, prázdná sklenice, roztomilé dítě, poslední závodník, troje boty.
POZOR! Přívlastek shodný může stát i za podstatným jménem.
Např. modřín opadavý
(Modřín opadavý, bez modřínu opadavého – jak vidíte, přívlastek opadavý mění svůj tvar, skloňuje se. Shoduje se tedy v pádě, čísle a rodě s podstatným jménem modřín, na kterém závisí.)
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ
Stojí většinou za podstatným jménem.
Neshoduje se s ním v pádě, čísle a rodě.
(To znamená, že se přívlastek neskloňuje jako podstatné jméno, na kterém závisí. Tvar přívlastku se nemění – prsten ze zlata, bez prstenu ze zlata.)
Např.: kniha od babičky, prsten ze zlata, návrat domů.
PŘÍVLASTEK POSTUPNĚ ROZVÍJEJÍCÍ
Neoddělujeme ho čárkami.
Mezi členy postupně rozvíjejícího přívlastku nelze vložit spojku a, i.
Např. zimní olympijské hry.
Dochází zde k postupnému rozvíjení. Nejprve to bylo slovní spojení olympijské hry a k němu se pak přidal ještě další přívlastek zimní. Ten blíže upřesňuje, o jaké olympijské hry se jedná (jsou to ty zimní, nikoli letní).
POMŮCKA: Mezi jednotlivé přívlastky nemůžeme vložit spojku. Posuďte sami:zimní a olympijské hry.
A přidám ještě jeden příklad. Nová oceněná kniha.
Toto slovní spojení použijeme tehdy, když víme, že existuje také nějaká stará oceněná kniha.
PŘÍVLASTEK NĚKOLIKANÁSOBNÝ
Oddělujeme ho čárkami nebo také spojkami a, i, ani, nebo.
Např.: nová, oceněná kniha.
V tomto případě jde o knihu, která je oceněná a k tomu také nová.
A další příklad: nadaná a úspěšná klavíristka.
PŘÍVLASTEK VOLNÝ
Jedná se o rozvitý přívlastek shodný.
Stojí za podstatným jménem, nezužuje jeho význam.
Můžeme ho z věty vypustit, proto je oddělen čárkami.
Jedná se o informaci, která je ve větě nadbytečná.
Např. Kočka, běžící ustrašeně přes silnici, rychle vběhla do zahrady.
Vichřice, ohýbající větve stromů, neustala ani v noci.
PŘÍVLASTEK TĚSNÝ
I v tomto případě se jedná o rozvitý přívlastek shodný.
Stojí za podstatným jménem, ale vymezuje jeho význam
Nemůžeme ho z věty vypustit, neoddělujeme ho čárkami
Například:
Sešity určené pro výuku angličtiny musí být linkované.
(Přívlastek těsný nemůžeme z věty vypustit. Je totiž důležité, aby byly linkované právě sešity určené pro angličtinu.)
Stromy usychající po mrazivých dnech byly pokáceny.
(To znamená, že byly pokáceny jen ty stromy, které usychaly po mrazivých dnech.)
Doufám, přátelé, že se vám ze všech těch přívlastků nezatočila hlava. Na druhou stranu není na škodu čas od času rozhýbat ty naše mozkové závity. Nikdy nevíte, kdy se vám tyto informace budou hodit.
A pokud znáte někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika