Vše o citoslovcích

Konečně se dostal na řadu poslední ze série článků o slovních druzích, konkrétně desátý z nich. A jistě už tušíte, že se jedná o citoslovce.

CITOSLOVCE (interjekce)

• Vyjadřují nálady, city nebo vůli mluvčího.
  Například: hurá, br, ó, hele, au, fuj, ouvej, ach, ježkovy voči, panenko skákavá, hrome, páni, sláva, jémine, heleme se, hej rup, hej, člověče.

• Označují zvuky.
  Například: haha, hihi, chacha, žbluňk, bum, bác, prásk, cink, plesk, klap, ťuk, dup, hepčí, břink.

• Označují hlasy zvířat.
  Například: bú/bů, vrkú/vrků, cukrú/cukrů, kokodák/kokokodák, kikiriki/kykyryký, haf, mňau.

Citoslovce patří mezi neohebné slovní druhy, proto je ani neskloňujeme, ani nečasujeme.

Citoslovce nejsou většinou větnými členy.
POZOR VŠAK NA VÝJIMKY!
Například:
Kočka hop přes plot.
(Citoslovce hop je v této větě přísudek. Co udělala kočka? Hop. Citoslovce hop nám zde nahrazuje sloveso skočila.)

Ze sklepa jsme zaslechli tichounké mňau.
(Citoslovce mňau je v této větě předmět. Koho, co jsme zaslechli? Mňau.)

V mluveném projevu oddělujeme citoslovce pauzou v řeči.
V písemném projevu citoslovce oddělujeme čárkou, pokud stojí ve větě samostatně. Například:
Hele, tam jde tvoje kamarádka.
Au, to je bolest!
Vyhrál jsem, heč.

Někdy oddělujeme citoslovce vykřičníkem.
Například:
Bum!
Hurá!

KDY CITOSLOVCE NEODDĚLUJEME ČÁRKOU?

• Pokud je nepovažujeme za samostatné.
  Například:
  Hybaj konečně spát.
  Ach ty můj andílku.

• Pokud nahrazují větný člen.
  Například již zmíněné věty:
  Kočka hop přes plot.
  Ze sklepa jsme zaslechli tichounké mňau.

Z citoslovcí můžeme utvořit i jiné slovní druhy, například:
Hú/hů (citoslovce) × houkat (sloveso), houkání (podstatné jméno),
cink (citoslovce) × cinkat (sloveso), cinkání (podstatné jméno).

Citoslovce nám právě uzavřela sérii článků o slovních druzích. Tím však moje psaní o češtině nekončí, neustále pro vás připravuji další a další články.

Znáte-li někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika