Ach, ta zájmena!

Troufám si říct, že zájmena patří k těm nejméně oblíbeným slovním druhům. Lámou si s nimi hlavu nejen žáci a studenti, ale i pěkná řádka dospělých. Všichni jsme se o nich učili ve škole. A přesto se s nimi potýkáme zas a znova. Pojďme tedy společně rozluštit tu složitou „zájmennou“ záhadu.

Jak? Všechno vám to pěkně zjednoduším. To je totiž ta nejkratší cesta k tomu, abychom se z této šlamastyky vymotali a neklopýtli při tom o nějaké to „bludné“ zájmeno.

JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT ZÁJMENA JI/JÍ, NI/NÍ
Když skloňujete zájmeno ONA, narazíte na tyto problematické tvary. A věřte tomu, že opravdu není jedno, kdy který z nich použijete.

V 1. a 4. pádu píšeme krátké varianty JI/NI.
V ostatních pádech pak dlouhé varianty JÍ/NÍ.

A teď přijde to slibované zjednodušení. Vezměte si na pomoc zájmeno TA. Chcete příklad, že? Tu je:
Díval se na ni (tu) zamilovaně.
Potkal ji (tu) před domem.
Ohlédl se po ní (té).
Odpověděl jí (té) na spoustu otázek.
Přišel s ní (tou) na oslavu narozenin.

Tvary zájmena TA vám napoví.

Krátké TU = krátké JI/NI. Dlouhé TÉ, TOU = dlouhé JÍ/NÍ.

JAK VYZRÁT NA SKLOŇOVÁNÍ ZÁJMENA JENŽ
Toto zájmeno patří už mezi zastaralá. Když ho použijete v dnešním textu, bude působit archaicky, „nemoderně“ a nepřirozeně. Jak si s ním tedy poradit, když ho i tak potřebujete napsat? Mám pro vás další zjednodušení.

Zastaralé zájmeno JENŽ nahraďte zájmenem KTERÝ.

• Do současného textu lépe „zapadne“.
• Jeho skloňování je daleko jednodušší.

Kdybyste ale přece jen neměli na vybranou a museli jste zájmeno JENŽ použít (se zájmenem KTERÝ to zas nemůžete v textu přehnat), tu máte jeho správné skloňování:

Mimochodem, když už jsme u těch zájmen… Víte, co u nich určujeme?

Tak tedy:
PÁD, ČÍSLO, ROD, DRUH, VZOR.
Zastavíme se teď na chvíli u SKLOŇOVÁNÍ ZÁJMEN, protože to je taky pěkný oříšek.

ZÁJMENA BEZRODÁ (já, ty, my, vy, se) mají ve všech třech rodech stejné tvary a mají své zvláštní skloňování.

ZÁJMENA RODOVÁ (všechna ostatní) mají pro jednotlivé rody různé tvary. A aby to bylo ještě složitější, tak hned několik typů skloňování.

ZÁJMENNÉ SKLOŇOVÁNÍ (jako vzory zde používáme zájmena)

• Vzor TEN – zájmena ten, tento, tenhle, onen, kdo, někdo, leckdo, ledakdo, kdosi, kdokoli, nikdo.
• Vzor NÁŠ – zájmena náš, váš, on, co, něco, jenž, ledaco, lecco, leccos, cokoli, cosi, nic, všechen.

ADJEKTIVNÍ SKLOŇOVÁNÍ (adjektiva = přídavná jména, která zde použijeme i jako vzor)

• Vzor MLADÝ – zájmena můj, tvůj, svůj, takový, týž, tentýž, sám, samý, jaký, který, každý, nijaký, žádný.
• Vzor JARNÍ – zájmena její, jejíž, čí, ničí, něčí.

NESKLONNÁ ZÁJMENA
Věřím, že toto skloňování bude patřit k vašim nejoblíbenějším. Tato zájmena si totiž zachovávají stále stejný tvar bez ohledu na pád, ve kterém je použijete. Konkrétně jde o tato: jeho, jejich, jehož, jejichž.

Postrádáte tu přehledně vypsané druhy zájmen? Navíc ještě doplněné o praktické vychytávky, aby se vám mezi sebou nepletly?

Žádný problém.

Ještě než se vrhneme na DRUHY ZÁJMEN, osvěžím vám v několika málo větách, co to ta zájmena vlastně jsou.

Tak tedy:

• ZÁJMENA zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně odkazují či ukazují.
• Jak už jejich název napovídá, používají se místo podstatných a přídavných jmen, jinými slovy ZA JMÉNA.
• Patří mezi ohebné slovní druhy. To znamená, že se dají skloňovat.
• Určujeme u nich: pád, číslo, rod, druh a vzor.
• Najdou se i nesklonné výjimky, ale o těch už jste četli výše.

OSOBNÍ – označují 1., 2. nebo 3. osobu. Zvratná zájmena označují vztah k sobě nebo k věci, která je ve větě podmětem.
já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratná zájmena se

PŘIVLASTŇOVACÍ – těmito zájmeny přivlastňujeme 1., 2. nebo 3. osobě.
můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné zájmeno svůj

UKAZOVACÍ – ukazují na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost.
ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

TÁZACÍ – uvozují větu tázací. To znamená, že JIMI ZAČÍNÁ VĚTA TÁZACÍ.
(Např. Kdo to udělal? Co to má znamenat? Jaký svetr si mám koupit? Který spolužák slaví dnes narozeniny?
Čí sešit se ztratil?)
kdo, co, jaký, který, čí

VZTAŽNÁ – pozor na ně! Nenechte se zmást podobností s tázacími zájmeny. Tato pro změnu najdete UVNITŘ SOUVĚTÍ, protože vyjadřují vztah vedlejší věty k některému ze členů věty řídící. Např. Netuším, kdo to mohl udělat. Přemýšlej, co bys měl teď říct. Řekni mi, jaký problém potřebuješ vyřešit. Nepamatuji si, který dům to je. Zajímalo by mě, čí je ta krásná zahrada. To je kamarád, jenž pro mě hodně znamená.)
kdo, co, jaký, který, čí, jenž

NEURČITÁ – neurčují blíže, o kom nebo o čem je řeč. Naznačují to jen obecně.
někdo, něco, některý, nějaký, něčí, ledakdo, kdokoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi, leckdo, lecco, leckterý, každý, všechen

ZÁPORNÁ – těmito zájmeny popíráme existenci nějaké osoby, zvířete, věci, děje nebo vlastnosti.
nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
Chcete praktickou pomůcku, aby se vám tato zájmena nepletla s těmi neurčitými? Tu je: Všechna záporná zájmena začínají na „ni“. (Až na záporné zájmeno žádný, které k nim také patří. Když se ale podíváte na zdůrazněná písmena, mohla by vám pomoct k lepšímu zapamatování.)

A pokud vám ani tato dávka informací o zájmenech nestačila, další vychytávky najdete
v mojí knize Pravopis pro všechny.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika