Jak správně oslovovat

To, že oslovujeme 5. pádem, určitě všichni víte. Ale i zde si na nás čeština připravila pár chytáků, se kterými vás teď seznámím, abyste třeba neudělali zbytečnou chybu.

PŘÍJMENÍ NĚMEC
Jak byste oslovili pána s příjmením Němec?
Pane Němec?
Pane Němče?
Nebo snad pane Němci?

Možná vás to udiví, ale správně jsou hned dvě varianty. Pane Němče i pane Němci.
Ovšem na druhou stranu je to také záležitost rodová, tedy podle toho, jaká varianta příjmení je zvyklostí v tom daném rodu, v té dané rodině. (Např. někde oslovují pane Němci, jinde pak pane Němče. Ve složitějších případech je pak dobré zjistit si tuto skutečnost od konkrétní osoby, pokud je to tedy možné.)

PŘÍJMENÍ POSPÍŠIL
Další z poměrně běžných příjmení. Vypadá to tedy, že zde není co řešit. Ale právě u příjmení tohoto typu se často setkávám s nesprávným skloňováním.
Špatně je oslovení pane Pospíšil.
Správně pak pane Pospíšile.
Proč?
5. pád se neshoduje s 1. pádem!

Připadá vám to samozřejmé? Divili byste se, právě v tomto chybují nejen žáci a studenti, ale i řada dospělých. A to jak v projevech mluvených, tak i v těch psaných.

NESKLONNÁ PŘÍJMENÍ
Tato příjmení patří v češtině k těm oblíbeným, protože s nimi nebudete mít v 5. pádu žádnou práci. Při oslovování totiž zůstávají v podobě 1. pádu.
Např. pane Hořejší, pane Nový, pane Janů.

PŘÍJMENÍ ŠVEC
V tomto případě už to není tak jednoduché. Opět se vrátím k rodinným zvyklostem, protože pána s tímto příjmením můžete oslovit hned dvěma způsoby, a to:
pane Ševče i pane Šveci.

OSLOVOVÁNÍ OSOB S AKADEMICKÝM TITULEM
A ještě mám pro vás jednu záležitost, která je také důležitá. Týká se jak projevu mluveného, tak i psaného.

Pokud má člověk navíc ještě i akademický titul, pak tento titul má přednost před příjmením.
Např. pana magistra Poláčka nebudeme oslovovat pane magistře Poláčku, ale pane magistře (u jiných osob pak pane inženýre, pane profesore a podobně). Příjmení můžete klidně vynechat.

PODSTATNÁ JMÉNA PODLE VZORU SOUDCE
Od příjmení si teď odskočíme k podstatným jménům rodu mužského, která skloňujeme podle vzoru soudce. I zde můžete narazit na častou chybu při oslovování v 5. pádu.

Co je podle vás správně?
Pane soudce, nebo pane soudče?
Pane zástupce, nebo pane zástupče?

V případě 5. pádu je to stejné jako u 1. pádu. Tyto dva pády se u vzoru SOUDCE shodují. Proto zvolíme stejnou koncovku. Oslovení pak vypadá správně takto:
pane soudce, pane zástupce.

Věřím, že je mezi vámi spousta těch, kteří s tímto jevem problémy nemají. Ale vzhledem k tomu, že často čtu texty v rámci své služby korektury textu, vím moc dobře, že i v tomto mohou někteří chybovat.

Proto neváhejte a sdílejte můj článek mezi ty přátele,
kterým by se mohl hodit.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny
Vaše Erika