Jak správně používat zájmena MŮJ a SVŮJ

Dvě zájmena, která často špatně používáme. Řada lidí je do vět střílí tak nějak od boku, jak je zrovna napadne. A přitom opravdu není jedno, kdy použijeme zájmeno MŮJ a kdy pro změnu SVŮJ.

ZÁJMENO SVŮJ

Do textu patří tehdy, když se část věty s tímto zájmenem vztahuje k podmětu.
Jdeme na příklady, ať se v tom lépe zorientujete:

Půjčím ti své album fotografií.
Ve větě je nevyjádřený podmět já. A protože ono album patří mně, tedy podmětu, použijeme zde slovní spojení SVÉ (album).

Všechny podklady k projektu mám ve své kanceláři.
I v této větě je nevyjádřený podmět já. Kancelář je moje, proto píšeme zájmeno SVŮJ.

Nemohu najít svoje brýle.
Podmětem ve větě je nevyjádřené já. Brýle patří mně, tedy podmětu. Já jsem vlastníkem oněch brýlí. Opět je tedy správné použít zájmeno SVOJE (brýle).

Petr se chlubil svými medailemi.
Podmětem je Petr. Medaile jsou Petrovy, patří mu. Proto píšeme SVÝMI (medailemi).

Vážím si podpory své rodiny.
Podmět já, rodina je moje, proto opět přišla řada na zájmeno SVÉ (rodiny).

ZÁJMENO MŮJ

Pokud se část věty se zájmenem nevztahuje k podmětu, pak je správnou volbou zájmeno MŮJ (nebo také TVŮJ, JEHO, JEJÍ).
Tu máte příklady:

Přijďte zítra na návštěvu do mého nového bytu.
Tentokrát je ve větě nevyjádřený podmět vy.Jenomže onen byt,
o kterém je ve větě řeč, nepatří vám (tedy podmětu), ale je můj.
A protože já nejsem podmětem ve větě, použijeme zájmeno MŮJ.

Kdy mi vrátíte můj nový deštník?
Podmět = vy. Deštník je však můj. Já nejsem podmětem, a proto použijeme zájmeno MŮJ (deštník).

Tak. Rozdíly mezi větami se zájmenem SVŮJ a MŮJ jsme se, myslím, úspěšně prokousali. Teď se však ještě vrátím k této větě:
Petr se chlubil svými medailemi.
Jak už jste si mohli přečíst výše, tato věta je správná. Medaile patří podmětu, tedy Petrovi, a tak použijeme právě zájmeno SVŮJ.

POZOR však na tuto větu!
Petr se chlubil jeho medailemi.
Že vám na této větě nepřipadá nic podezřelého? Jak se to vezme…
Po stránce pravopisné je v pořádku. Ovšem významově vypovídá úplně o něčem jiném. Zájmeno JEHO zde totiž vyjadřuje, že se Petr chlubil medailemi někoho úplně jiného.

A ještě mám pro vás podobný příklad:
Karolína vozí její kočárek.
To znamená, že vozí kočárek někoho jiného (např. kamarádky, sestry
a podobně).

Karolína vozí svůj kočárek.
V tomto případě Karolína vozí kočárek, který je její.

Obě věty jsou tedy napsané dobře. POZOR ale, v jakém významu je chcete použít.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny