Kdy používáme spojovník

Co je to vlastně ten spojovník? Na klávesnici ho najdete blízko otazníku a v celé své kráse vypadá takto -.

Uznávám, na první pohled nic zvláštního. Ale i zde na nás číhá jistý problém. Řada lidí ho totiž používá namísto pomlčky. Proč? Pomlčku totiž na klávesnici nenajdete. Ale mohu vám prozradit kouzelnou zkratku, pomocí které vyčarujete pomlčku i na svém počítači. Stačí stisknout ALT + 0150 a pomlčka je na světě. Vypadá takto –.

Vidíte ten rozdíl? Holt i v češtině někdy záleží na velikosti.

Pro jistotu si to malinko zopakujeme. Spojovník je tedy ta kratičká vodorovná čárka, kterou najdete na vaší klávesnici blízko otazníku. Píšeme jej BEZ MEZER mezi výrazy, které spojuje. Použitím spojovníku vyjadřujeme, že výrazy kolem něj tvoří těsný celek.

Teď už nám tedy nic nebrání v tom, abychom se vrhli na výčet případů, kdy takový spojovník používáme:

žluto-zelený 
V tomto případě se jedná o dvě samostatné barvy. Oproti tomu žlutozelený je jedna barva, konkrétně žlutý odstín zelené barvy.

kuchař-číšník
Člověk, který je současně kuchař i číšník.Studijní obor, po jehož absolvování můžete pracovat jako kuchař nebo číšník.

V internetových adresách, např. www.josef-hanacek.cz

Těsné spojení v místních jménech a v názvech správních oblastí, např. Frýdek-Místek,
Brno-venkov, Praha-západ.

Pokud je alespoň jedna ze složek víceslovná, dojde místo spojovníku pro změnu řada na pomlčku. POZOR, musíme ji oddělit mezerami.
Např. Praha 6 – Ruzyně, Brno – Královo Pole.

V jízdních řádech, např. výluka vlaku na trase Praha-Brno-Ostrava.

Při dělení slov (vo-da). V tomto případě píšeme spojovník jen na konci řádku.

Pokud spojovník naznačuje úplné slovo a vyjde vám v textu na konec řádku, píšeme ho ještě jednou na začátku řádku dalšího, např. česko-|-anglický, bude-|-li.

Spojovník píšeme např. i ve spojení Rh-faktor. POZOR, když pořadí členů prohodíme na faktor Rh, spojovník nepíšeme.

Jedno- až třílůžkové pokoje, zde spojovník přidáme na konec slov, která mají pokračování jinde.

U slov přejatých z cizího jazyka jako např. play-off, moucha tse-tse,ping-pong.

U některých cizích příjmení (Marie Curie-Sklodowska, Henri de Toulouse-Lautrec).

Pokud chceme naše psané vypravování oživit skandováním (do to-ho, do to-ho).

Spojovník využijeme také při psaní kalendářního data sestupným způsobem, tedy v pořadí rok-měsíc-den, např. 2019-09-23.

Spojka -li, kterou připojujeme ke slovesu na začátku věty (půjdeš-li, uděláš-li).
POZOR! SPOJOVNÍK NEPÍŠEME např. u spojek: zdali, neboli, čili, jestli, pakliže, nežli, ačli.

Spojovník se nepíše ani u (dnes tolik populárního) dvouslovného ženského příjmení (Jana Nováková Malá).

Spojovníkem neoddělujeme příjmení a umělecké jméno (Karel Havlíček Borovský).I zde na nás však číhá výjimka, např. Karel Matěj Čapek-Chod.

Další příklady se spojovníkem:
Brno-město, česko-anglický slovník, sci-fi, matematicko-fyzikální olympiáda,
pop-music.

A pro úplnost i příklady bez spojovníku:
Učitel češtinář, černobílý kabát, červenomodrobílá vlajka, hluchoněmý, Českomoravská vrchovina, latinskoamerické tance, sladkokyselé okurky.

Chcete se dozvědět víc o pomlčce? Snadná věc. Začtěte se do e-booku
6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny
vaše Erika