Podmět a jeho druhy

Podmět patří mezi základní větné členy a spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Dnes se však zaměřím pouze na podmět. I tak je před námi spousta pojmů a také dost zrádných výjimek. Pojďme tedy na ně.

JAK SE PTÁME NA PODMĚT?
Toto je ještě ta jednodušší část. Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou (kdo, co) a přísudkem. Konkrétně tedy kdo, co něco dělá. Při vyhledávání podmětu ve větě nám totiž pomůže přísudek. Ten musíme vždy hledat jako první.

Např. Moje milá babička mi poslala dopis psaný krásným písmem.
Otázka tedy zní: Kdo, co mi poslal dopis?
Podmětem v této větě je slovo babička. (Doufám, že jste se nenechali zmást slovem dopis, které vypadá, jako by bylo také v 1. pádu.)

Základní informace o podmětu už máte. Teď vás seznámím nejprve s druhy podmětů podle toho, zda je/není podmět rozvitý dalšími větnými členy:

PODMĚT HOLÝ
Např. Pekař peče ještě za tmy křupavé housky pro spoustu svých spokojených zákazníků.
Podmět tvoří slovo pekař. A na tomto podmětu nezávisí žádný další větný člen. Všechna ostatní slova ve větě závisí na přísudku peče.

PODMĚT ROZVITÝ
Např. Nové modely aut budou k vidění už zítra na veletrhu.
V této větě je podmětem slovo modely. Tentokrát se však jedná o podmět rozvitý, protože na něm závisí alespoň jeden další větný člen.
Konkrétně v naší vzorové větě je podmět modely rozvitý hned dvěma větnými členy, a to:
Nové (přívlastek shodný),
aut (přívlastek neshodný).

Nyní přidám pro změnu druhy podmětů podle toho, zda podmět ve větě je/není vyjádřený:

PODMĚT VYJÁDŘENÝ
Např. Zručný sklář fouká skleněné vázy.
Podmět sklář ve větě najdeme, je tedy vyjádřený.

PODMĚT NEVYJÁDŘENÝ
Např. Pletla vánočku z osmi pramenů.
Podmět ve větě nenajdeme, ale poznáme jej podle tvaru přísudku. (Kdo, co pletla? Ona. Slovo ona je tedy podmětem.)

Např. Řemeslníci nám přišli spravit střechu. Svoji práci dokončí ve čtvrtek.
Podmět ve druhé větě sice nenajdeme, ale známe ho z nějaké předchozí věty nebo ze souvislostí. Podmět ve druhé větě není uveden, ale my víme, že je jím slovo řemeslníci.

PODMĚT NĚKOLIKANÁSOBNÝ
Někdy se ve větě vyskytuje víc podmětů. V takovém případě se jedná právě o tento druh.
Např. Žáci a studenti se zúčastnili charitativního běhu.
V této větě je víc než jeden podmět, konkrétně dvě podstatná jména v 1. pádu.

PODMĚT VŠEOBECNÝ
A mám tu pro vás i tak trochu speciální podmět. Posuďte sami.
Např. V televizi vysílali dokument o vesmíru.
V obchodě prodávali zimní kolekci sportovního oblečení.
Mluvili o tom v rádiu.
O všeobecný podmět se jedná tehdy, když máme na mysli někoho obecně. Takový podmět neumíme jednoznačně pojmenovat. Podmětem jsou oni = nějací lidé.

PODMĚT VYJÁDŘENÝ JINÝM SLOVNÍM DRUHEM NEŽ PODSTATNÝM JMÉNEM
A jdeme rovnou na příklady:
Zítra k nám přijedou na oběd naši mladí.
Podmětem je tak zvané zpodstatnělé přídavné jméno, tedy PŘÍDAVNÉ JMÉNO nesoucí význam podstatného jména.

Já jsem ti to říkala.
Podmětem je ZÁJMENO.

Stovky lidí přišly na koncert.
Podmětem je ČÍSLOVKA.

Cvičit každé ráno je zdravé.
Podmětem je SLOVESO V INFINITIVU.

Každé proč má své proto.
Podmětem je PŘÍSLOVCE.

Bez se pojí s 2. pádem.
Podmětem je PŘEDLOŽKA.

Když je spojka podřadicí.
Podmětem je SPOJKA.

Mezi částice patří ano.
Podmětem je ČÁSTICE.

Z křoví se ozývalo tichounké mňau.
Podmětem je CITOSLOVCE.

ZRÁDNÉ VÝJIMKY
Na začátku článku jste se sice dočetli, že podmětem je slovo v 1. pádu. I tady na nás však čeština nastražila pořádné chytáky.

Ve tmě nebylo vidět nikoho.
Podmětem je zájmeno nikdo ve 2. pádu. Tento případ nastává tehdy, když podmět stojí ve větě až za přísudkem v záporu.

Na obloze bylo vidět blesků.
Podmětem je podstatné jméno ve 2. pádu. Vyjadřujeme tím poměrné množství z nějakého celku.

Osm závodníků nestartovalo kvůli nemoci.
Ve větě je podmětem podstatné jméno ve 2. pádu. Tentokrát proto, že podmět stojí za číslovkou vyšší než čtyři.

Hodně lidí vůbec nepřišlo.
V této větě je to dost podobné. Opět je podmětem podstatné jméno ve 2. pádu, a to z toho důvodu, že následuje po číslovce neurčité (zde slovo hodně).

Bolí mě v krku.
Možná se domníváte, že jsem zapomněla vyznačit podmět ve větě. Opak je pravdou. V této větě žádný podmět není, podle toho ji také označujeme jako větu bezpodmětnou nebo také jednočlennou.

Pokud víte o někom, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.
O správném psaní v češtině se dočtete i v mojí knize.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika