Podstatná jména konkrétní, abstraktní, obecná a vlastní

V dalším z češtinářských článků se zaměřím na podstatná jména konkrétní, abstraktní, obecná a vlastní. Přesněji pak na to, jak je od sebe odlišit, protože i toto učivo dává žákům dost zabrat.

PODSTATNÁ JMÉNA KONKRÉTNÍ
Do této kategorie řadíme takové názvy osob, zvířat, rostlin a věcí, na které si můžeme pomyslně sáhnout, uchopit je.
Například:
žena, dítě, tatínek, Kristýna, Michal (názvy osob),
tučňák, medvěd, Alík (názvy zvířat),
meduňka, fialka (názvy rostlin),
stůl, kniha (názvy věcí).

Pozorní čtenáři si jistě všimli, že některá podstatná jména KONKRÉTNÍ píšeme s malým písmenem, jiná pak s písmenem velkým. I tato slova si totiž můžeme dále rozdělit na:

Podstatná jména obecná
Označují kteroukoli osobu, zvíře nebo věc. Tato slova píšeme s malým písmenem.
Například:
žena, dítě, tatínek (obecné názvy osob),
tučňák, medvěd (obecné názvy zvířat),
stůl, lampa (obecné názvy věcí).

Podstatná jména vlastní
V tomto případě jde o konkrétní osoby, zvířata nebo věci.
Tato slova píšeme s velkým písmenem.
Například:
Kristýna, Michal (vlastní názvy osob),
Alík, Mourek (vlastní názvy zvířat),
Sněžka, Svratka, Praha (vlastní názvy věcí).

PODSTATNÁ JMÉNA ABSTRAKTNÍ
A nyní se pro změnu jedná o názvy vlastností, stavů, vztahů a dějů, na které si nemůžeme sáhnout.
Například:
pečlivost, důslednost, obětavost (název vlastnosti),
láska, nenávist (název stavu),
krása, příčina (název vztahu),
zpívání, zpěv, plavání (název děje).

Zdá se vám to jednoduché? Tak vám to tedy maličko ztížím. V češtině totiž najdeme také slova, která sice znějí a vypadají stejně, ale někdy je můžeme přiřadit ke konkrétním, jindy pak k abstraktním podstatným jménům.
Např. cesta, psaní.

CESTA – KONKRÉTNÍ
Cesta, na kterou si můžeme pomyslně sáhnout, například:
Lesem vedla klikatá cesta.

CESTA – ABSTRAKTNÍ
Cesta, na kterou si pro změnu nemůžeme sáhnout. Nejedná se o hmotný pojem. Například:
Čeká nás ještě dlouhá cesta vlakem.
Cesta do práce mi trvá půl hodiny.
Vydal se na dalekou cestu do Ameriky.
Každý z nás má svoji životní cestu.

PSANÍ – KONKRÉTNÍ
V tomto případě máme na mysli dopis, který nám dojde v obálce a na který si můžeme sáhnout. Například:
Zítra pošlu babičce psaní.

PSANÍ  – ABSTRAKTNÍ
Název pro samotnou činnost, kdy něco píšeme. Například:
V první třídě mám každý den v rozvrhu psaní.
Můj rukopis není úhledný, psaní mě nikdy nebavilo.

Pokud znáte někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej klidně dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika