Příslovečné určení a jeho druhy

V dalším článku se dozvíte řadu informací o příslovečném určení, se kterým se žáci setkávají u přijímacích zkoušek nebo v písemných pracích.

CO JE TO PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ?
Příslovečné určení řadíme mezi rozvíjející větné členy (ještě společně s přívlastkem, předmětem a doplňkem). Vyjadřuje různé děje a vztahy, za kterých něco probíhá.

NA ČEM VE VĚTĚ ZÁVISÍ?
Nejčastěji na slovese, např. psala krasopisně, přijel zleva, odjedeme zítra.
Na přídavném jménu, např. důkladně naplánovaný.
Na příslovci, např. velmi důležitě.

ČÍM BÝVÁ VYJÁDŘENO?
Jak už název tohoto větného členu napovídá, nejblíže má k příslovci, proto je právě příslovcem nejčastěji vyjádřeno, např. zpívala hlasitě. (Ptáme se: Jak zpívala? Příslovečné určení způsobu).

Dále pak podstatným jménem, např. bloudil ulicemi. (Ptáme se: Kudy bloudil? Příslovečné určení místa).

Nebo infinitivem slovesa, např. odešla nakupovat. (Ptáme se: Odešla za jakým cílem? Za jakým účelem? Příslovečné určení účelu).

V předchozích příkladech už jste se měli možnost setkat s některými druhy příslovečných určení. Pojďme se tedy podívat na všechny, které se učí žáci na základních školách.

DRUHY PŘÍSLOVEČNÝCH URČENÍ
Příslovečné určení místa (PUM)
Ptáme se: Kde, kam, odkud, kudy?
Např. Stojí na zastávce.
POZOR! Žáci se zde někdy dopouštějí chyby. Sice se můžeme zeptat i takto: Stojí na kom, čem? Na zastávce. To by byl větný člen předmět, (konkrétně se 6. pádem).
Pokud se však můžete zeptat jak otázkou na příslovce, tak i pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu) pak platí, že PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÁ PŘEDNOST PŘED PŘEDMĚTEM. Správně se totiž zeptáme: Stojí kde? Na zastávce.        

Příslovečné určení času (PUČ)
Ptáme se: Kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často?
Např. Přijde zítra.

Příslovečné určení způsobu (PUZ)
Ptáme se: Jak, jakým způsobem?
Např. Mluví rychle.

Příslovečné určení míry (PU míry)
Ptáme se: Kolik, jak hodně, do jaké míry?
Např. Je velmi unavená.
         
Příslovečné určení příčiny (PU příčiny)
Ptáme se: Proč, z jaké příčiny, z jakého důvodu?
Např. Představení bylo zrušeno pro nemoc herce.
           Byl pokárán kvůli pozdnímu příchodu do práce.
           Ráda nakupovala knihy pro radost.

Příslovečné určení účelu (PU účelu)
Ptáme se: Za jakým účelem? Za jakým cílem?
Např. Nakoupila na oslavu.
           Zpívá pro radost.

Příslovečné určení podmínky (PU podmínky)
Ptáme se: Za jaké podmínky?
Např. Při dobré vůli úkol splníme.
           Na výlet pojedeme za každého počasí.

 Příslovečné určení přípustky (PU přípustky)
Ptáme se: I přes jakou skutečnost? Navzdory čemu?
Např.Udělal to i přes důrazný maminčin zákaz.
           Rozhodla se tak proti naší vůli.
           Navzdory všem problémům úspěšně složila zkoušku.

NĚKOLIKANÁSOBNÉ PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ
Podobně jako další větné členy (podmět, přísudek, přívlastek, předmět a doplněk),
může být i příslovečné určení několikanásobné.
Např. Odpovídal promyšleně a správně.
           Pracoval rychle a pečlivě.
           V obuvi mají otevřeno dnes i zítra.

Pokud znáte někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika