Přísudek a jeho druhy

Dnes se vrhneme na nejdůležitější větný člen, a sice přísudek. Společně s podmětem tvoří základní skladební dvojici. Pravdou je, že podmět může ve větě někdy chybět, ovšem bez přísudku by nebyla věta větou. To je také důvod, proč ve větě hledáme přísudek jako vůbec první ze všech větných členů.

JAK SE PTÁME NA PŘÍSUDEK?
Opět si vezmeme na pomoc podmět. Na přísudek se totiž ptáme: Co dělá podmět?

Pokud jste si však mysleli, že teď už přísudek najdete ve větě hravě, není to tak docela pravda. Aby to bylo ještě o něco složitější, v češtině máme hned několik druhů přísudků.

Nejprve zmíním druhy přísudků podle toho, zda přísudek je/není rozvitý dalšími větnými členy:

PŘÍSUDEK HOLÝ
Nezávisí na něm už žádný další větný člen.
Auta troubila. Květiny uvadaly.
(V obou větách je zastoupen vždy jen přísudek a podmět, tedy celá základní skladební dvojice.)

PŘÍSUDEK ROZVITÝ
Závisí na něm alespoň jeden další větný člen.
Auta troubila v nepřehledné koloně.
(Na přísudku troubila závisí příslovečné určení místa – v koloně.)

Květiny pomalu uvadaly.
(Na přísudku uvadaly závisí příslovečné určení způsobu – pomalu.)

PŘÍSUDEK NĚKOLIKANÁSOBNÝ
Karolína peče a prodává dorty.
Karel opravuje a šije boty.
(Pro příklad jsem zvolila věty jednoduché. V každé z nich najdete přísudek několikanásobný složený ze dvou přísudků. Tyto přísudky náleží vždy k jednomu podmětu, a proto se nejedná o souvětí.)

A teď už půjde do tuhého, přátelé. Tentokrát si přísudky rozdělíme podle toho, jakým slovním druhem jsou vyjádřeny:

PŘÍSUDEK SLOVESNÝ JEDNODUCHÝ

a) Vyjádřený určitým slovesným tvarem ve tvaru jednoduchém
Jak už nám název napovídá, jedná se o přísudek vyjádřený pouze JEDNÍM SLOVESEM, popřípadě slovesem doplněným o zvratné zájmeno se/si, bez kterého by sloveso jinak nedávalo plný význam.
Adam plave. Světla září. Monika se směje. Laura si koupila nové šaty.

b) Vyjádřený určitým slovesným tvarem ve tvaru složeném
Tento přísudek jednoduchý tvoří JEDNO PLNOVÝZNAMOVÉ SLOVESO + TVAR SLOVESA BÝT, který se vztahuje právě k tomuto slovesu.
Odešla jsem raději dříve. Adam byl plavat. Světla budou zářit. Monika by se smála. Už jste to slyšeli? Pomohl bys mi s nákupem?

PŘÍSUDEK SLOVESNÝ SLOŽENÝ

a) Spojení FÁZOVÉHO SLOVESA + INFINITIVU
Fázová slovesa: začít, začínat, přestat, přestávat, zůstat, zůstávat.

Začni už konečně cvičit.
(Fázové sloveso začít je zde ve tvaru začni + infinitiv cvičit.)

Nepřestávej trénovat.
(Fázové sloveso přestávat je zde ve tvaru nepřestávej + infinitiv trénovat.)

Zůstaneme raději sedět.
(Fázové sloveso zůstat je zde ve tvaru zůstaneme + infinitiv sedět.)

b) Spojení ZPŮSOBOVÉHO SLOVESA + INFINITIVU
Způsobová slovesa: moci, muset, smět, mít povinnost, chtít.

Eva může přijít až zítra.
(Způsobové sloveso moci je zde ve tvaru může + infinitiv přijít.)

Nemohu ti pomoct.
(Způsobové sloveso moci je zde ve tvaru nemohu + infinitiv pomoct.)

Smím prosit?
(Způsobové sloveso smět je zde ve tvaru smím + infinitiv prosit.)

Honza se měl učit.
(Způsobové sloveso mít povinnost je zde ve tvaru měl + infinitiv se učit.)

PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU
Nejprve začneme příkladem:
Jana je lékařka.

Všimněte si, že tentokrát patří do přísudku i podstatné JMÉNO, proto jde o přísudek JMENNÝ.
A co je to ta SPONA? To jsou různé tvary SPONOVÝCH sloves (být, bývat, stát se, stávat se).
Např.: je, byl, byla, bylo, bude, není, nebyl, nebyla, nebylo, nebude, stal se, stala se, stalo se, stává se, stávala se atd.

JMÉNO (podstatné nebo přídavné nebo i jiné slovní druhy) + SPONA pak spolu tvoří PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU.
Tu máte další příklady:

SPONA + PODSTATNÉ JMÉNO – Hanka je/není učitelka. Hanka se stala/nestala učitelkou.
SPONA + PŘÍDAVNÉ JMÉNO – Barbora je/není sympatická. Petr byl/nebyl veselý.
SPONA + ZÁJMENO – Ten kabát je tvůj. Ten pokoj není náš.
SPONA + ČÍSLOVKA – Kristýna je první. Aneta není čtvrtá.
SPONA + INFINITIV – Lukáš je vidět. Anička není slyšet.
SPONA + PŘÍSLOVCE – Martin je blízko. Pavla ještě není doma.

POZOR! Pokud je sponové sloveso ve významu EXISTOVAT/NEEXISTOVAT, pak se stává přísudkem SLOVESNÝM.
Např. Sešity jsou na mém stole. Strašidla nejsou. Venku bývám rád s kamarády.

PŘÍSUDEK JMENNÝ BEZE SPONY (NESLOVESNÝ)
Tento druh přísudku odhalíte poměrně snadno. Najdete ho totiž hlavně ve rčeních, příslovích nebo v upozorněních.
Tento přísudek je vyjádřen jménem (nebo i jiným slovním druhem než slovesem), ale chybí mu spona. Sponu si však můžeme v duchu dosadit.

Sliby – chyby. (Zde chybí spona jsou, přísudek = chyby.)
Mladost – radost.
Vstup přísně zakázán. (Zde chybí spona je, přísudek = zakázán.)
Vstupné dobrovolné.
Vchod vpravo.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato. (Zde jsou dva přísudky, jedná se o souvětí o dvou větách.)

PŘÍSUDEK může být VYJÁDŘENÝ CITOSLOVCEM:
Kočka hop přes plot.
Žába žbluňk do kaluže.

Myslím, že o přísudku toho už víte opravdu hodně. Pokud však potřebujete více inspirace pro správné psaní v češtině, přečtěte si můj e-book nebo knihu.

Znáte žáka nebo studenta, kterému by můj článek mohl pomoct? Klidně jej sdílejte dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika