Proč někdy píšeme Y po měkké souhlásce C

Už z dob studia na základní škole nám v hlavách uvízly měkké souhlásky ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň. Měkké proto, že po nich píšeme měkké i. Tedy většinou.

Někdy můžete totiž narazit na výjimky, kdy i po takové měkké souhlásce C píšeme Y.
Zdá se vám to podivné? Nač chodit kolem horké kaše, pojďme se tomuto zádrhelu podívat na zoubek.

Měkká souhláska C si s námi totiž pěkně zahrává. Vezmeme to ale pěkně popořádku:

SLOVA, VE KTERÝCH PÍŠEME PO „C“ MĚKKÉ I

Slova skloňovaná podle měkkých vzorů, například:
chlapci (vzor muž),
kopci (vzor stroj),
věci (vzor kost),
holubici (vzor růže),
vejci (vzor moře).

V češtině se nám zabydlelo i slovo ženského rodu, které sice skloňujeme podle vzoru žena, ale napíšeme také měkké i – skica, bez skici.
Pěkný chytáček, že? 2. pád vzoru žena je sice ženy, ale POZOR, skici!

Měkké i píšeme také ve slovech mužského rodu, která skloňujeme podle vzoru předseda.
Například: bez Venci, bez Jarka Nohavici.

Přídavná jména skloňovaná podle vzoru jarní píšeme rovněž s měkkým i.
Například: spící, bdící, snící, chápající, přející.

SLOVA, VE KTERÝCH PÍŠEME PO „C“ YPSILON
Například:
Hecy, hicy, kecy, pokecy, puncy, sulcy, tácy, trucy (= vzdory). Pomůckou vám může být to, že se všechna skloňují podle vzoru hrad.

Mám pro vás také slovo hospic, u kterého je to zase trošku jinak.
Slovo hospic skloňujeme buď podle vzoru stroj (hospic, bez hospice),
nebo podle vzoru hrad (hospic, bez hospicu).
A teď to přijde. V 7. pádu množného čísla můžeme napsat jak měkké i
(s hospici – stroji), tak ypsilon (s hospicy – hrady).

Se psaním i/y po C v cizích slovech je to pořádně zapeklité. V češtině totiž nemáme žádné přehledné pravidlo. Proto vám nezbývá nic jiného, než si zapamatovat následující:
Měkké i píšeme například v těchto slovech: citron, cirkus.
Oproti tomu ypsilon píšeme v těchto cizích slovech: cyklon, cynik, cyklista, cypřiš.

Líbil se vám můj článek?
Sdílejte jej klidně dál, ať pomůže i dalším lidem.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika