Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
Psaní čárek ve větách patřilo, patří a nejspíš i bude patřit k těm nejsložitějším kapitolkám naší mateřštiny. Bojují s ním žáci na základních školách, studenti středních škol, vysokoškoláci i řada dospělých.
Několik základních informací jste si mohli přečíst třeba tu:
Tím jsem však zdaleka nevyčerpala vše, na co byste mohli při psaní čárek narazit. Pojďme se tedy vydat na další boj, ve kterém snad nebude vyhrávat vždy jen ta maličká interpunkce, která nám dělá tak veliké problémy.
DVOJITÉ
SPOJOVACÍ VÝRAZY
Nenechte se zmást názvem. I když je věta jednoduchá, dokáže nám někdy pěkně zamotat hlavu. Jako třeba tato dvojice podobných vět:
Na tvé vtipy
nemám čas ani náladu.
Na tvé vtipy nemám ani čas, ani náladu.
V prvním případě je
spojka ANI v poměru slučovacím. A protože se nám ve větě mihla jen jednou,
čárku nepíšeme. Ve druhé větě už jsou spojky ANI hned DVAKRÁT, PROTO ČÁRKU
PÍŠEME. (Stejné pravidlo se týká i dvojitých spojovacích výrazů HNED – HNED,
JEDNAK – JEDNAK, DÍLEM – DÍLEM, I – I, BUĎ – NEBO.)
ČLENY NĚKOLIKANÁSOBNÉHO
VĚTNÉHO ČLENU BEZ SPOJEK
Brzy ho
vyburcoval pronikavý křik, ohlušující lomoz, hlasitý dupot, záhadné zvuky, ostře
blikající světla a houkající sirény.
Ani s takovým typem
věty to nebývá právě snadné. Problém je v tom, že zde nemáme žádné spojky.
(Až na to jedno A, které se vkládá na konec takového obsáhlého výčtu.) Abychom
zachovali správnost a přehlednost věty, ODDĚLUJEME ČÁRKOU KAŽDÝ ČLEN.
PAMATUJTE SI! Větné členy oddělujeme čárkou, když nejsou spojeny spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI ve významu slučovacím.
Pokud jsou tedy
v jiném významovém poměru než slučovacím, oddělujeme je čárkami.
Musím
navrhnout novou prezentaci, a ke všemu ještě další projekt. (poměr
stupňovací)
Sešit
polož na stůl, a ne do skříně. (poměr odporovací)
Půjdu
tam sám, nebo s Martinem. (poměr vylučovací)
Měl
problémy s pravopisem, a tedy hlavně s diktáty. (poměr důsledkový)
PŘÍVLASTEK VOLNÝ
Můžeme ho
z věty vypustit, proto je oddělen čárkami.
Kočka, běžící ustrašeně přes silnici, rychle vběhla do zahrady.
Vichřice, ohýbající větve stromů, neustala ani v noci.
PŘÍSTAVEK
Jeho základem je
podstatné jméno, za kterým stojí.
Je z obou stran oddělen čárkami.
Knihy Joanne Rowlingové, slavné britské spisovatelky, se staly
předlohou pro filmové zpracování.
Karel Čapek, český spisovatel, se narodil v Malých Svatoňovicích.
Na hory s námi jela i Karolína, moje nejlepší kamarádka.
VSUVKA
Měla
by přijít, podle mého, kolem poledne.
V případě vsuvek však není pravidlo o psaní čárek až tak striktní.
Pokud tedy čárku nenapíšete, chybu neuděláte.
Podejte mi prosím kabát. Například i tento typ věty můžete napsat jak
s čárkami, tak bez nich. Obojí je správně.
OSLOVENÍ
Když použijeme ve větě oslovení, oddělujeme jej od ostatního textu čárkami:
Přátelé,
vítám vás u dalšího živého vysílání.
Budeme se na tebe těšit, Jano.
Zastavte se,
pane Švarci, určitě zítra.
CITOSLOVCE
Brr,
to je ale zima!
Jak vidíte, citoslovce je zde odděleno čárkou. Nenechte se však zmást
oním ALE, které se nám sem vloudilo. Nejedná se totiž o spojku, ale o částici.
Proto před ní nepíšeme čárku.
SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN
Čeština,
ta už pro vás nemusí být problémem.
A za tím si stojím, přátelé. Potřebujete-li s něčím poradit, víte
už, na koho se obrátit. Bude mi potěšením.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny
Vaše Erika