Už i mně se to stalo!

Katastrofa! Už i mně se to stalo! Den „jako malovaný“. Obě děti nemocné, funguji střídavě coby pečovatelka, zdravotní sestra, kuchařka, uklízečka, vychovatelka, interpretka lidových písní, čtenářka pohádek a nevím, co ještě. Nejspíš bych potřebovala naklonovat. Ale i to by bylo zřejmě málo! Naše děti lítají jako motorové myši, aby pak vzápětí padly (nejlépe obě současně) do mé náruče a dožadovaly se pomazlení.

A do toho mne neustále obtěžuje můj všudypřítomný perfekcionismus. (Dejte na mě a nepřipouštějte si ho příliš k tělu. Nedá vám totiž pokoj, dokud vše nesplníte do puntíku. A i tak budete mít neodbytný pocit, že jste neudělali vše, jak se má.)

I přes všechny strasti matky na rodičovské dovolené chci být současně i vaším rádcem a přítelem v nouzi. V době poledního klidu (slabá hodinka, kdy děti spinkají jak andílci) usedám k počítači a píšu o sto šest. A taky čtu TIPY (NEBO SNAD TYPY?) od vás, milých přátel českého jazyka. To vy mne neustále inspirujete ke zpracování dalších a dalších TYPŮ blogových článků. Velice mi lichotí vaše přízeň, vaše nadšení pro vše, co se češtiny týká. A pokud snad máte obavy, že nějak řeším vaše chyby, pak jsou to obavy zbytečné. Právě vaše roztomilé chyby jsou tím,  co já s nadšením hledám.

A pak přijde ta nečekaná rána, která se může rovnat i katastrofě! Věřte, nebo ne, i já jsem člověk. I já dělám chyby, dokonce i pravopisné. Pravda, „zadaří“ se mi jen zřídka. To víte, můj kamarád perfekcionismus mě neustále hlídá! Ale když už, tak to stojí za to.

Zrovna včera. Píšu článek a motám se v tom jak vítr v bedně. Ne a ne chytit tu správnou slinu. Pletou se mi slova, pletou se mi písmenka. MLÝN, MLÍT, TIP, TYP…kdo se v tom má vyznat? No přece já. Tak seberu zbytky sil a jdu na to. Nemůžu vás přece nechat na holičkách, přátelé. Jak je to tedy s těmi slovy, která mi tak zamotala hlavu?

Vypadají, že jsou si podobné jako vejce vejci. Že jedno je za „osumnáct“ a druhé bez dvou za dvacet. Snad jen to i/y je rozděluje. Zdání však klame. Věřte, nebo ne, slova „mlít“ a „mlýn“ nepatří mezi slova příbuzná.

Slovo MLÍT pochází z praslovanského melti. Ve staré češtině pak došlo k následujícím změnám: melti – mleti – mléti – mlíti. (To si samozřejmě nemusíte pamatovat. Ovšem pořádek dělá přátele, tak to tu máte černé na bílém.) MLÍT tedy nepatří ani mezi vyjmenovaná slova, ani mezi slova příbuzná. Např.: Nechala jsem si umlít maso na karbanátky.

Oproti tomu MLÝN pochází z jazyků germánských, konkrétně ze staré němčiny, kde mělo podobu mulín, dnes pak německé mühle. Slovo mlýn celkem snadno dovedeme zařadit mezi slova vyjmenovaná. Např. Symbolem Nizozemí jsou kromě tulipánů i větrné mlýny.

TIPUJI, že už i vám se to stalo. Hodláte ve větě použít slovo TIP a váháte, jak ho správně napsat. Buď je vám to jedno (což také dovedu pochopit, ale mrzí mě to) a nějaké to i/y tam střelíte od boku. Anebo nechcete vypadat jako nevzdělanec a vybruslíte z toho se ctí. Použijete jiné slovo, třeba sázka. Abyste tedy nemuseli TIPOVAT a mohli vsadit na jistotu, čtěte dál.

Slovo TIP použijeme v případě, když se pokoušíme něco odhadnout. Např.: Tipuji, že už i vám se to stalo. Tipuji, že Sáblíková zase získá zlatou. Tipuji, že mamince se tvůj účes líbit nebude.

Se slovem TIP však můžete také něco doporučovat. Např.: Díky za tvůj tip, alespoň máme kam jet na víkend.

TYP – skupina lidí, nebo druh věcí se stejnými vlastnostmi. Např. Ty šaty se k tobě moc nehodí, jsi spíše sportovní typ. Jaký typ bot byste mi doporučila na squash?

A ještě jedna praktická rada. Chcete-li někomu zalichotit, zvolte slovo TYP. Ty jsi můj typ. Vyjadřujete tím, že se vám daný člověk líbí. Pokud však použijete TIP ve větě Ty jsi můj tip, pak této osobě fandíte, věříte jí, že vyhraje.

Pravopis na pohled tak podobných slov je nám tedy jasný. Pokud však váháte při psaní dalších slov, stačí mne oslovit prostřednictvím mého e-mailu cestina@erikahanackova.cz a uvidíme, co se s tím dá dělat…

Čeština se mnou je Čeština pro všechny

vaše Erika