Vše o částicích

Další článek věnuji devátému slovnímu druhu, a sice částicím. Protože dávají dost zabrat jak žákům, tak i studentům, mám tu pro vás o nich hned několik informací.

ČÁSTICE (partikule)

Jsou to slova, která uvozují samostatné věty, stojí na jejich začátku a naznačují jejich druh (otázku, rozkaz, přání, překvapení, zvolání aj.). Částice mohou stát i uvnitř věty.

Částice patří mezi neohebné slovní druhy, proto je ani neskloňujeme, ani nečasujeme.

Částice nejsou větnými členy (v tom žáci často chybují). Aby to však nebylo tak jednoduché, existují výjimky, které potvrzují toto pravidlo.
Například:
Překvapilo nás jeho důrazné ne.
(V této větě je částice ne podmětem. Kdo, co nás překvapilo? Ne.)

Rozlišujeme částice:

• Původní – nechť, kéž, ano, ne apod.
• Z jiných slovních druhů (zájmen, příslovcí a spojek).

Příklady částic ve větách:

Ať se ti dnes daří.
(Částice na začátku věty naznačuje její druh, zde konkrétně přání.)

Tak už s tím přestaň!
(Částice na začátku věty naznačuje její druh, zde konkrétně rozkaz.)

Zdalipak vám to maminka vyřídila?
(Částice na začátku věty naznačuje její druh, zde konkrétně otázku.)

A to je náhoda!
(Částice na začátku věty naznačuje její druh, zde konkrétně zvolání.)

To je dnes pěkný den!
(V této větě je částice to, nejedná se o zájmeno.)

Tak už se konečně rozhodni!
(V této větě je částice tak, nejedná se o příslovce.)

Klidně si sem sedni.
(V této větě je částice klidně, nejedná se o příslovce.)

Ale nevypadá to špatně. To je ale náhoda.
(Nejedná se o spojku ale, protože v těchto větách nemá co spojovat. Jak vidíte, částice může stát jak na začátku věty, tak i uvnitř.)

Kdyby už byly prázdniny!
(I v tomto případě se nejedná o spojku, nemá co spojovat. Částice kdyby je zde ve stejném významu jako slovo kéž.)

Mezi částice řadíme i slova ano, ne, nikoli(v). Odpovídáme jimi na tázací větu, přesněji na otázku zjišťovací. Například:
Pojedeme zítra na výlet? Ano.
Bojíš se tmy? Ne.
Umíš lyžovat? Nikoli(v).

Další příklady vět s částicemi:

Beztak to hravě zvládneš.
Vždyť jsem přišla včas.
A je rozhodnuto.
To bude ovšem problém.
Narodila se prý v Brně.
Že jsme spolu chodili do třídy?
Copak jsi tam nebyl?
Bohužel ti nedovedu pomoct.
Třeba na to zapomněli.

Protentokrát se rozloučíme s devátým slovním druhem. Již brzy si však budete moct přečíst o posledním z nich, a sice o citoslovcích.

Znáte-li někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika