Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Vše o příslovcích – 1. část

V dalším článku se zaměřím na šestý slovní druh v pořadí, a to příslovce. I tentokrát se hned teď dozvíte dost informací, které už nemusíte složitě vyhledávat.

PŘÍSLOVCE (adverbia)

Vyjadřují:

  • bližší okolnosti dějů a předmětů (místo, čas, způsob…),
  • stupeň vlastnosti,
  • míru věcí.

JAK SE NA PŘÍSLOVCE PTÁME

Kde? Odkud? Kudy? Kam?
Např. venku, zprava, rovně, dolů (příslovce místa),

Kdy? Odkdy? Dokdy? Jak dlouho?
Např. včera, odmalička, neustále (příslovce času),

Jak? Jakým způsobem?
Např. tiše, pomalu (příslovce způsobu),

Jak moc?
Např. zcela, tolik (příslovce míry),

Proč?
Např. proto, náhodou (příslovce příčiny/důvodu).

CO U PŘÍSLOVCÍ URČUJEME

Příslovce patří mezi neohebné slovní druhy, nemůžeme je ani skloňovat, ani časovat. Neurčujeme u nich tedy žádné mluvnické kategorie.

STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ  

Některá příslovce můžeme stupňovat a vyjádřit tím tři stupně vlastnosti nebo míry.

A) Pravidelné stupňování

1. stupeň je základní tvar příslovce (např.: tiše, klidně, vysoko, blízko).

2. stupeň tvoříme z 1. stupně těmito příponami:

  • -eji (tišeji),
  • -ěji (klidněji),
  • -e (výše, blíže),
  • popřípadě bez přípony (výš, blíž).

3. stupeň tvoříme z 2. stupně pomocí předpony -nej
(nejtišeji, nejklidněji, nejvýš/nejvýše, nejblíž/nejblíže).

B) Nepravidelné stupňování

V tomto případě se 2. stupeň stupňovaného příslovce tvoří
z jiného kořene než 1. stupeň.
Nepravidelné stupňování pak vypadá například takto:
dobře – lépe/líp – nejlépe/nejlíp,
zle – hůře/hůř – nejhůře/nejhůř,
brzy – dříve – nejdříve,
málo – méně/míň – nejméně/nejmíň,
mnoho – více/víc – nejvíce/nejvíc.



DVOJÍ (TROJÍ) TVARY NĚKTERÝCH PŘÍSLOVCÍ

S některými z nich už jste se seznámili výše (blíže/blíž, nejblíže/nejblíž, lépe/líp, nejlépe/nejlíp).
Další příklady:
snáz/snáze/snadněji, nejsnáz/nejsnáze/nejsnaději,
šíř/šíře/šířeji, nejšíř/nejšíře/nejšířeji,
hloub/hlouběji, nejhloub/nejhlouběji.



JAK TVOŘÍME PŘÍSLOVCE

  • Od přídavných jmen následujícími příponami:

-o: blízko apod.
-y: česky apod.
-e/ě: tiše, klidně apod.

  • Ustrnutím tvaru podstatného jména nebo slovesa

čas (podstatné jméno)→ časem (příslovce),
zima (podstatné jméno – tuhá zima)→ zima (příslovce – je mi zima),
klusat (sloveso) → klusem (příslovce).

  • Spojením předložky a jiného slova = tzv. příslovečná spřežka.

Např.: zticha, nahoru, zprava.

Nyní by měly následovat další informace. Protože jich ale zbývá stále dost, vše se dozvíte již brzy v pokračování tohoto článku.

Znáte-li někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika

Erika Hanáčková
Pomohu vám v případě, že potřebujete poradit s pravopisem. Jednoduše a srozumitelně vysvětluji, jak vyzrát na nejrůznější češtinářské chytáky a výjimky. Vypracuji pro vás také korektury textu, přepis textu, copywriting. Poskytuji  doučování ve Vyškově a okolí, coby jazykový poradce vám odpovím na vaše dotazy. Napsala jsem několik e-booků a Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu. Jsem autorkou tištěných knih Čeština pro všechny (2020) a Pravopis pro všechny (2022). Zde najdete můj příběh >> Napsala jsem pro vás tři e-booky 5 rad jak se neutopit v češtině>> a 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát>>aVíce než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu>>

Korektury

Copywriting

Přepis textu

Doučování na míru

Jazykový poradce

Komentáře