Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
A je tu pokračování článku o šestém slovním druhu, kterým jsou neohebné příslovce. I když u nich neurčujeme žádné mluvnické kategorie, měli bychom znát dost důležitých informací potřebných pro jejich správné používání.
PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY × PŘEDLOŽKOVÝ PÁD
Příslovečné spřežky vznikají spojením předložky s jiným slovem (nejčastěji s podstatným jménem). Píšeme je dohromady a ptáme se na ně jako na příslovce (kde, kam, kdy, jak, odkud, kudy).
Například:
nahlas
Nemluv tak nahlas. (Jak? Nahlas.)
vtom
Vtom zahřmělo. (Kdy? Ve významu náhle.)
zpaměti
Celý proslov pronesl zpaměti. (Jak? Zpaměti.)
Oproti tomu předložkový pád píšeme zvlášť a ptáme se pádovou otázkou.
Například:
na hlas
Herci, zpěváci a učitelé si musí dávat pozor na hlas. (Na koho, co? Na hlas.)
v tom
V tom bude jistě nějaký háček. (V kom, čem? V tom.)
z paměti
Včerejší rozhovor nemohu vymazat z paměti. (Z koho, čeho? Z paměti.)
Chcete umět rozlišit, kdy se jedná o předložkový pád, který píšeme zvlášť?
Mám pro vás pomůcku: Mezi předložku a následující slovo lze vložit jiné slovo.
Například: na svůj hlas.
JEN DOHROMADY PÍŠEME například: zprava, vpravo, doprava, zleva, vlevo, doleva, zdola, občas, stěží, provždy.
Pokud si přece jen nejste jisti, zda psát daný výraz zvlášť, nebo dohromady, nahlédněte do Pravidel českého pravopisu.
PRAVOPIS PŘÍSLOVCÍ
Příslovce tvoříme od přídavných jmen. A právě přídavná jména jsou výbornou pomůckou pro správné psaní příslovcí. Posuďte sami:
přídavné jméno skromný → příslovce skromně,
přídavné jméno soukromý → příslovce soukromě,
přídavné jméno rozumný → příslovce rozumně,
přídavné jméno střídmý → příslovce střídmě,
přídavné jméno zřejmý → příslovce zřejmě.
ZMĚNY V KMENI
c→č krátce → kratčeji,
h→ž draho → dráže,
ch→š potichu → potišeji,
r→ř široko → šířeji,
s→š vysoko → výše,
z→ž nízko → níže,
d→z snadno → snáze.
Znáte-li někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika