Vy se ptáte – já odpovídám

Po celou dobu fungování projektu Čeština pro všechny se snažím předávat své znalosti co nejsrozumitelnější a nejjednodušší formou, abyste se lépe zorientovali v řadě složitých pravopisných pravidel a abyste se vyznali ve sděleních, která vás dennodenně obklopují.

A výsledek? Dotazy na češtinářské zapeklitosti se jenom hemžím. Odpovídám známým na ulici, fanouškům na svojí facebookové stránce Čeština pro všechny, návštěvníkům webu v sekci jazykový poradce, zpracovávám korektury pro ty, kdo potřebují vyšperkovat svůj text k dokonalosti.
Pro nadšené čtenáře jsem napsala několik e-booků (neboli elektronických knih), ve kterých najdete mimo jiné spoustu rad, tipů pro správné psaní interpunkčních znamének  a pravopisných chytáků. A myslela jsem i na knihomoly a knihomolky, kteří rádi listují voňavou tištěnou knihou. Ti se mohou začíst do mých knih Čeština pro všechny a Pravopis pro všechny.

Cílem mého projektu Čeština pro všechny je tedy přiblížit naši mateřštinu co nejširšímu okruhu lidí. Vždyť tato krásná, melodická, i když někdy dost složitá řeč si to zaslouží. Nemyslíte? A proto jsem se rozhodla, že některé z dotazů zveřejním prostřednictvím článku.

Tu je tedy máte. Ať jsou vám k užitku.

JAKÉ BYSTE NAPSALA  I/Y V TĚCHTO SLOVECH: „PTÁK SEDĚL NA B-DLE A MĚL DOBRÉ B-DLO (TO JE CELKEM SNADNÉ), ALE OBĚ B-DLA SPADLA.“
Povedený chytáček, jen co je pravda. Jaké je tedy řešení této hádanky? Pták seděl na bidle (tyčce, bidýlku) a měl dobré bydlo (obydlí), ale spadlo bidlo (na kterém pták seděl) i bydlo (jeho byteček). Protože v češtině nemáme možnost napsat dvě i/y v jednom, je správná pouze tato varianta. Tedy „spadlo bidlo i bydlo“.

JSME ZVYKLÍ DOMA ZKRACOVAT JMÉNA. NAŠÍ MALÉ NEŘÍKÁME VIKTORIE, ALE VIKI. KDYŽ TO VYSLOVÍM, NEPŘIPADÁ MI NA TOM NIC ZVLÁŠTNÍHO. ALE JAK TO PSÁT? VIKI, NEBO VIKY?
Obě varianty jsou správné. Záleží, na co jste zvyklí. Podoba s ypsilon je jasná, „k“ patří mezi tvrdé souhlásky. Ale i domácké „Viki“ je v pořádku. Původně se sice měkké „i“ psalo jen u zdrobnělin zakončených na -inka (Julinka), – ička (Magdička), -ík (Tomík), -íček (Kubíček). Postupně se však ujalo natolik, že měkké „i“ píšeme ve všech domáckých podobách jmen, která končí na -i, tedy i Viki.

DOBRÝ DEN, MOHU SE ZEPTAT, NAPSALA BYSTE „VYJÍMEČNÝ“, NEBO„VÝJIMEČNÝ“?
Moji odpověď najdete v článku Chcete být výjimeční?

PANÍ ERIKO, PROSÍM VÁS O RADU. „VĚSÍM“, NEBO „VĚŠÍM“?
Správně je „věším“ (infinitiv věšet), ale také „pověsím“ (infinitiv pověsit).

POTŘEBUJI PORADIT. „POMOCT STRÝCI“, NEBO „POMOCT STRÝCOVI“?
Oba tvary jsou spisovné, oba je tedy možné použít.

JAKÝ JE SPRÁVNÝ TVAR PRO SLOVO „POMOC“ VE VĚTĚ „MOHU VÁM S NĚČÍM…?“ NIKDY NEVÍM, JESTLI NAPSAT „POMOCT“, NEBO JEN „POMOC“. TOHLE SLOVO MI DĚLÁ PROBLÉMY.
Správně je „pomoci“ i „pomoct“. Obojí je spisovné. Ale „mohu vám pomoc“ se nepoužívá.

JAKÉ JE VHODNÉ SYNONYMUM KE SLOVU „VYSOKÝ“?
Záleží na tom, s jakým podstatným jménem se slovo „vysoký“ pojí. Například: velký (dům, postava), značný (rozdíl, dluh, zisk, pokuta), dokonalý (lesk, kvalita), ušlechtilý (cíl), vrcholný (politika). Pokud by šlo např. o vysoký strom, tak by mohl být také vzrostlý.

PROČ SE „NALAČNO“ PÍŠE DOHROMADY?
Výraz „nalačno“ patří mezi příslovečné spřežky. A dobrá zpráva je, že jej můžeme psát i zvlášť, tedy „na lačno“. Význam se tím nezmění. Jedno je ovšem jisté, v obou případech budete mít veliký hlad.

CO JE SPRÁVNĚ? „JDU NA BAZÉN“, NEBO „JDU DO BAZÉNU“?
„Jdu na bazén“ znamená, že jdu do plaveckého areálu (ať už vnitřního, nebo venkovního). A když jdu „do bazénu“, tak jdu už přímo do vody toho konkrétního bazénu.

PROSÍM, JE SPRÁVNĚ „ONI DOKÁŽÍ“? ČASTO TO SLÝCHÁM V TELEVIZI A NEMOHU SI NA TO ZVYKNOUT.
Tvar „oni dokáží“ (podobně jako „já dokáži“) patří dnes už ke knižním výrazům, které pociťujeme jako zastaralé. Nicméně stále se s nimi můžeme setkávat. Jako neutrální variantu nám čeština nabízí tvary „oni dokážou“ a „já dokážu“. Tyto můžete bez obav použít v neoficiálním mluveném i psaném projevu.

MYSLÍM, ŽE BY BYLO TŘEBA VYSVĚTLIT NĚKTERÝM KOMENTÁTORŮM, ŽE MEZI SLOVY „KATASTROFÁLNÍ“ A „KATASTROFICKÝ“ JE VÁŽNĚ DOST VELKÝ ROZDÍL.
Jak se to vezme. Obě přídavná jména můžete použít pro situaci, kdy je něco tragické, zničující. Záleží však na tom, ke kterému podstatnému jménu je přiřadíte. Například myslím-li už dopředu na nejhorší, pak si vytvářím „katastrofický“ (nikoli katastrofální) scénář. A pokud napíšeme například větu Republiku zasáhla sucha, pak použijeme slovo „katastrofální“.

JAK SE ROZHODUJETE, KDY NAPSAT Vy/Vám A KDY vy/vám?
Velké písmeno se píše tehdy, když chceme adresátovi (nebo více adresátům) textu vyjádřit úctu. Nezáleží tedy na tom, jestli se jedná o jednu osobu nebo o větší skupinu lidí. V běžném blogovém článku a v e-mailech píšu malá písmena. Velká pak volím u textů a e-mailů, které jsou víc oficiální. Hlavní je, jaký máte vztah k danému člověku nebo skupině lidí. A zda se jedná o projev oficiální (formální), či neoficiální (neformální). V případě formálních písemností pak často volíme velké písmeno.

PROSÍM, MÁM DOTAZ. JAKÉ I/Y BY BYLO V PŘÍSUDKU VE VĚTĚ „POČÍTAČ, PROPISKA A PRAVÍTKA LEŽEL- NA STOLE“, ANEBO OBRÁCENĚ, VE VĚTĚ „NA STOLE LEŽEL- PRAVÍTKA, POČÍTAČ A PROPISKA?“ NEJSEM SI TAK ÚPLNĚ JISTÁ, VE KTERÉM PŘÍPADĚ (JESTLI VŮBEC) BY TAM MĚLO BÝT „LEŽELY“ A „LEŽELA“.
Ve větě „Počítač, propiska a pravítka ležely na stole“ není součástí několikanásobného podmětu podstatné jméno rodu mužského životného, proto jedině -y je správně. A u druhé věty jsou varianty dvě. Koncovka -y proto, že jméno rodu mužského neživotného (počítač) a rodu ženského (propiska) má přednost před středním rodem (pravítka). Druhou variantou je právě koncovka -a, protože se také můžeme řídit podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, což jsou v tomto případě „pravítka“ rodu středního.

Tak co, přátelé? Máte hlavu jako pátrací balón? Nic si z toho nedělejte. Já častokrát taky. Pro dnešek vás tedy nebudu více zatěžovat. Ale nebojte, brzy zase vytáhnu z rukávu další otázky od vás.

Takže neváhejte a klidně mi posílejte vaše další dotazy. Směle do toho!

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika