Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
Přátelé, dnes se pokusíme společně prokousat labyrintem malých a velkých písmen. Nic neříkejte, je mi to jasné. Každý už si na nich někdy vylámal zuby. A nemyslete si, že se z toho vykroutíte pouhým stiskem klávesy CAPS LOCK! Dobrá, ve výjimečných případech se tím můžete zachránit. Ale zkuste si jen takový text představit. To by nebylo zrovna příjemné čtení.
Takže se na to bez okolků vrhneme. Nenecháme se přeci porazit nějakým tím malým, nebo velkým písmenkem.
Vypadá to složitě. Řada lidí má s psaním názvů měst (a nejen s nimi) často problémy. Když se ale budete řídit podle daných pravidel, není to zas až tak komplikované.
Předložky píšeme s malým písmenem, vše ostatní pak s velkým (Ústí nad Labem, České Budějovice, Nové Město nad Metují).
Když po předložce následuje více slov než jedno, pak píšeme s velkým písmenem jen první slovo po předložce (Kostelec nad Černými lesy).
Obecná jména ( náměstí, ulice) píšeme s malým písmenem (Masarykovo náměstí, náměstí Svobody, ulice Puškinova).
Pokud je předložka součástí názvu, pak ji píšeme s velkým písmenem. Stejně tak i první slovo po této předložce (ulice Na Hraničkách).
PAMATUJTE: 2. slovo po předložce píšeme s malým písmenem (ulice Na Pískové cestě).
Naše domácnosti se jimi hemží. Kupříkladu minerálka Ondrášovka, káva Jihlavanka, pivo Gambrinus, jogurt Danone, sýr Eidam, televizor Philips, holicí strojek Braun, pleťový krém Nivea, lék Ibalgin atd.
Ale! Když názvy výrobků použijeme v obecném významu, pak to vypadá takto:
Kup mi v obchodě dvě ondrášovky, jihlavanku a patnáct deka eidamu.
Bolí mě záda, vezmu si ibalgin.
Slavíme rádi a slavíme poměrně často. Ne vždy si však umíme poradit se správným psaním svátků. Čím to je? Starší generace se totiž setkala s jiným způsobem zápisu, než je tomu v dnešní době.
V případě Vánoc, Velikonoc, Hromnic a Dušiček se to ještě jakžtakž zapamatovat dá. Horší je to ale s víceslovnými názvy. Štědrý den, Boží hod vánoční, Svatodušní svátky, Mezinárodní den žen, Svátek matek, Mezinárodní den dětí atd. Podrobnějším prozkoumáním však zjistíte, že s velkým písmenem píšeme jen první slovo. Takže to by taky šlo, že?
Pak tu máme ještě jednu lahůdku. A sice Nový rok (1. 1.) a nový rok (myšleno celý následující rok). Tak pozor na to, přátelé, až budete psát nějakou tu novoročenku. Její adresát si jistě zaslouží, abyste mu popřáli vše nejlepší do celého nového roku (a nikoli jen v jeho 1. lednový den).
Zapotili jste se? Ani se vám nedivím. Proklestit si cestu bludištěm velkých a malých písmen není žádná procházka růžovým sadem. A to jsem ještě zvolila o dost kratší trasu, než nám čeština nabízí.
Pokud vám však tato dávka češtinářských chytáků nestačila, více jich najdete v mojí knize.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika