Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Problematické přípony přídavných jmen

Přídavná jména. I tento slovní druh nás mnohdy dokáže potrápit svými pěkně vypečenými „špeky“. V tomto článku se konkrétně zaměřím na přípony -ský, -ští, -cký a -čtí. (Už teď jste v pasti a nevíte, k čemu že je to vlastně dobré?) Neobejdeme se bez nich, když potřebujeme odvodit přídavné jméno od místního názvu, přesněji od zeměpisného jména (např. Kroměříž-kroměřížský-kroměřížští, Hradec-hradecký-hradečtí).

Zrovinka výše uvedená přídavná jména patří k těm jednodušším. (Přeci vás nevylekám hned na začátku, že?) Pak vás ale mohou zaskočit komplikovanější příklady. A vy jen usilovně přemýšlíte, jakým jiným slůvkem byste z té šlamastyky vybruslili. (No, popravdě – nevybruslíte z toho, i kdybyste byli mistři světa.) Ale jedno řešení pro vás přece jen mám. Stačí si teď a tady přečíst několik pravidel, která fungují.

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE S
Např. Tunis, Brandýs – tuniský/tuniští, brandýský/brandýští
Jak na to? Odtrhneme ono S a namísto něj přidáme příponu -SKÝ/ŠTÍ.
Nesmí se vám tu potkat dvě S. Na nesprávný tvar tunisský jednou provždy zapomeňte!

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE C
Např. Olomouc, Ivanovice, Žatec – olomoucký/olomoučtí, ivanovický/ivanovičtí, žatecký/žatečtí
Asi už tušíte, jak na to. Odtrhneme ono C a namísto něj přidáme příponu -CKÝ/-ČTÍ.

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE K
Např. Španělsko, Písek – španělský/španělští, písecký/písečtí
(Proč Písek – písec? Protože byste si při výslovnosti zamotali jazyk, mění se k v písmeno c.)

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Z
Např. Francouz – francouzský/francouzští
Tady pro změnu nic neodtrháváme. Naopak. Ke slovu jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Ž
Např. Kroměříž – kroměřížský/kroměřížští
Á, došlo na příklad z úvodu článku. Tady to půjde rychle. Nic od slova neodtrháváme, jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Š
Např. Dobříš – dobříšský/dobříšští
Stejná písnička. Jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.

POSLEDNÍ SOUHLÁSKA VE SLOVĚ JE Č
Např. Třebíč – třebíčský/třebíčští
Opravdu to mám psát ještě jednou? Dobrá, jistota je jistota. Jen přidáme příponu -SKÝ/-ŠTÍ.

POZOR NA SLOVA, VE KTERÝCH JE POSLEDNÍ SOUHLÁSKOU G, H NEBO CH
Např. Riga – rižský/rižští (POZOR na G, které se změní v Ž).
Např. Praha, Zbiroh – pražský/pražští, zbirožský/zbirožští
(POZOR na H, které se také změní v Ž).
Např. Curychcuryšský/curyšští (POZOR na CH, které se změní v Š).

VYBRANÉ CHYTÁČKY
Týn nad Vltavou – vltavotýnský – vltavotýnští
Kostelec nad Ohří – oherskokostelecký – oherskokostelečtí
Kostelec nad Černými lesy – černokostelecký – černokostelečtí
Ústí nad Labem – labskoústecký – labskoústeční
Hradec Králové – královéhradecký –královéhradečtí
(Při tvoření přídavného jména došlo k obrácení složek a ještě navíc k vypuštění předložky.)

Čech – český – čeští
Adršpach – adršpašský – adršpašští
Vyšší Brod – vyšebrodský – vyšebrodští

Pokud jste si všimli, že přídavná jména odvozená od názvů míst píšeme malým písmenem, pak jste si všimli moc dobře.

A JEŠTĚ NĚCO PRO POKROČILÉ

ODSOUVÁNÍ HLÁSEK
Jde o to, že u jmen zakončených na -ko, -ky, -ka se někdy odsouvá koncové  -k. Jak to vypadá? Takto:
Jevíčko – jevíčský
Okříšky – okříšský
Bystřička – bystřický
Jak vidíte, k nám zmizelo. A je to dobře. Jinak bychom odvozené přídavné jméno ani nevyslovili.

Stejně tak když podstatné jméno končí zdvojeným -nn, pak jedno -n odsouváme pryč.
Jablonné – jablonský
Humenné – humenský

VKLÁDÁNÍ HLÁSEK A HLÁSKOVÝCH SKUPIN
V některých případech přidáváme vkladné -e. (Ve kterých? Když se před příponu dostane hlásková skupina. Jiné vysvětlení pro to v češtině není.)
Kojátky – kojátecký
Kladno – kladenský
Nusle – nuselský

Jindy se zase základ slova rozšiřuje o skupiny:
-ec (Ústí – ústecký),
-en
(Blansko – blanenský),
-ěn
(Brno – brněnský),
-ov
(Březí – březovský).

U místních jmen, která píšeme se spojovníkem, ponecháváme tento spojovník i v odvozeném přídavném jménu.
Rakousko-Uhersko, rakousko-uherský
Frýdek-Místek, frýdecko-místecký

Tak. Myslím, že pro dnešek bylo češtinářských zádrhelů ažaž. Ale opravdu jen pro dnešek.
Protože vždy se najde něco, co nás v češtině překvapí.

Velké množství takovýchto jazykových patálií jsem pro vás sepsala do e-booku
Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu

nebo také do knih Čeština pro všechnyPravopis pro všechny.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika

Erika Hanáčková
Pomohu vám v případě, že potřebujete poradit s pravopisem. Jednoduše a srozumitelně vysvětluji, jak vyzrát na nejrůznější češtinářské chytáky a výjimky. Vypracuji pro vás také korektury textu, přepis textu, copywriting. Poskytuji  doučování ve Vyškově a okolí, coby jazykový poradce vám odpovím na vaše dotazy. Napsala jsem několik e-booků a Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu. Jsem autorkou tištěných knih Čeština pro všechny (2020) a Pravopis pro všechny (2022). Zde najdete můj příběh >> Napsala jsem pro vás tři e-booky 5 rad jak se neutopit v češtině>> a 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát>>aVíce než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu>>

Korektury

Copywriting

Přepis textu

Doučování na míru

Jazykový poradce

Komentáře