Chytáky ve vyjmenovaných slovech po V

Také vyjmenovaná slova po V mají mezi sebou výrazy, u kterých musíme přemýšlet nad jejich správným psaním. Pojďme si v tom tedy udělat trochu pořádek.

VÝŠKA × VÍŽKA × VÍSKA
Hned v úvodu na vás čeká pořádný pravopisný kotrmelec. Všimněte si, že se tato slova liší jednak psaním i/y, jednak psaním písmen š a ž. Vždy je dobré zaměřit se na význam slova.

VÝŠKA
Příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu vysoký.
Pilot nám právě oznámil, v jaké výšce se naše letadlo pohybuje.

VÍŽKA
Není ani vyjmenované slovo, ani slovo příbuzné. Jedná se o věžičku.
Z té velké dálky jsme viděli už jen vížku místního kostela.

A ještě jedno slovo do pranice. Podobné, a přece jiné.

VÍSKA
Nepatří mezi vyjmenovaná slova, ani mezi slova příbuzná. Tentokrát je řeč o malé vesnici, tedy vísce.
Moje maminka pochází z malé vísky v jižních Čechách.

VÝŠ × VÍŠ
Další dvojice podobající se sobě jako vejce vejci. I v tomto případě vám poradím totéž. Soustřeďte se vždy na význam slova.

VÝŠ
Příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu vysoký, přesněji 2. stupeň od příslovce vysoko.
Zkus tu píseň zazpívat o oktávu výš.
Na žebříku se posunul o několik příček výš.

VÍŠ
Není ani vyjmenované slovo, ani slovo příbuzné. Tentokrát zabrousíme mezi slovesa. Jedná se o 2. osobu čísla jednotného od slovesa vědět.
Víš, co se včera stalo Liborovi?
Tak ty už o tom víš?

VÝT × VÍT
VÝT
Další z vyjmenovaných slov. Vyjadřuje dost nepříjemný (mnohdy až strašidelný) zvířecí zvuk.
O vlcích a psech je známo, že vyjí na měsíc.

VÍT
Nepatří mezi vyjmenovaná slova, ani mezi slova příbuzná. Psáno z velkým V znáte jako mužské jméno. Ovšem varianta s malým v znamená plést věnce.
S Kristýnkou se těšíme na jaro, až budeme vít věnečky z pampelišek.

VÝSKAT × VÍSKAT
Tady pozor, další z obávaných chytáků! V mluveném projevu je od sebe nerozeznáte. Takže opět naše známá písnička. Pravda, sice už dost obehraná, ale co se dá dělat. Jdeme se pídit po významu slov:

VÝSKAT
Toto slovo řadíme k vyjmenovaným. Znamená radovat se, jásat, juchat (těch možností je víc).
Z koupaliště se ozývá nadšené výskání dětí.
Jakmile se Ondra dozvěděl, že pojede k moři, začal nadšeně výskat.

VÍSKAT
Není ani vyjmenované slovo, ani slovo příbuzné. Použijeme ho tehdy, když se někomu probíráme ve vlasech.
Karolínka se ráda nechává vískat ve vlasech.
Babička víská ve vlasech svého malého vnoučka.

VÝR × VÍR × VIR
Ani u této trojice slov se neobejdete bez správného určení jejich významu.

VÝR
Patří k vyjmenovaným slovům.
V zoologické zahradě nás bedlivě sledoval výr svýma velkýma očima.

VÍR
Není vyjmenované slovo, ani slovo příbuzné. Tento vír se týká přírodních jevů.
Větrný vír zvedl prach na náměstí.
Na vodě se utvořil vodní vír.
Obyvatele nedalekého městečka ohrožoval vzdušný vír.
Večer vyrazíme do ulic a vrhneme se do víru velkoměsta. (Zde je slovo vír použito v přeneseném významu.)

VIR
Není vyjmenované slovo, ani slovo příbuzné. Vůbec ho nemáme rádi. Je nevítaným návštěvníkem našich počítačů nebo napadá naše (do té doby zdravé) tělo. Podívejte se na související příklady:
Máš už nainstalovaný ten antivirový program?
Není příčinou poruchy tvého počítače nějaký vir?
Viróza patří mezi virová onemocnění.

VYŽLE
Patří mezi vyjmenovaná slova. A je to vskutku povedené slůvko. Píšeme v něm ypsilon, a přitom bývá spojováno s někým, kdo je hodně hubený. (Možná i to je důvod, proč se v něm tak často chybuje. Měkké i je už od pohledu přece jen hubenější než ypsilon.)
Vyžle původně označovalo plemeno loveckého psa. A také strašidelnou bytost v podobě malého hubeného psa.

VYZA
A máme tu další z vyjmenovaných slov, které motá našim dětem hlavu při diktátech. Co nebo kdo to ta vyza vlastně je? Obrovská ryba příbuzná jeseteru.
Vyza velká je největší sladkovodní ryba.

VISELA × VYSELA
Teď vás čeká opravdový češtinářský oříšek, přátelé.

VISELA
Nejedná se o předponu vy-. Toto slovo je odvozeno od slovesa viset. Kořen slova je v tomto případě část -vis-. 
Na zdi visela svatební fotografie mých rodičů.

VYSELA – slovo, které řadíme mezi vyjmenovaná slova díky předponě vy-. Vzniklo ze slovesa sít a připojením předpony vy-.
Babička vysela na zahradě pelyněk.
(Babička totiž nebyla nikde zavěšená, ale sela, zasévala onu hořkou bylinu.)

VISUTÝ × VYSUTÝ
VISUTÝ
Nejedná se o předponu vy- ( část slova vi patří do kořene slova -vis-). Označuje něco zavěšeného, co visí.
Visutá lanovka, visutá hrazda, visutý most (zavěšeno a upevněno shora), visuté, terasovité zahrady (položeny stupňovitě nad něčím).

VYSUTÝ
Slovo s předponou vy-. Vyjadřuje, že je něco vysunuté, dopředu vyčnívající. Například vysutý ret.

O dalších chytácích (nejen z oblasti vyjmenovaných slov) se dočtete v e-booku
Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu.

Pokud víte o někom, komu by můj článek mohl pomoct, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika