Mluvnické kategorie podstatných jmen

To, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor, je jasná věc. I zde nás však mohou překvapit nějaké ty zapeklité výjimky, na které si právě teď posvítíme. A vezmeme to pěkně od podlahy, tedy přesněji řečeno od pádu.

PÁD

1. pád KDO, CO
2. pád (bez) KOHO, ČEHO
3. pád (ke) KOMU, ČEMU
4. pád (vidím) KOHO, CO
5. pád OSLOVUJEME, VOLÁME
6. pád (o) KOM, ČEM
7. pád (s) KÝM, ČÍM

Proč zmiňuji tak jasnou věc?
Podívejte se ještě jednou na předložky uvedené v závorkách. Ty totiž „mohou“ zčásti za to, že právě v kategorii pádu se také chybuje.

Tu máte pár příkladů:
na stole = 6. pád
Ale řadu žáků to hned nenapadne, protože si tento pád bohužel spojují pouze s předložkou „o“. A tak zdlouhavě pátrají po tom, se kterým pádem si mají spojit předložku „na“, kterou u sebe žádný z pádů (tak, jak se je učili vyjmenovat) nemá.

vsadili se o… = 4. pád
Oproti tomu tento příklad by nás mohl zmást právě předložkou „o“, která je zde pro změnu zástupcem pádu čtvrtého.

Podobné případy:
z rukávu= 2. pád
pro maminku= 4. pád
za domem = 7. pád

V těchto (a podobných) případech pomůže jediné. Neupínat se tolik na jeden jediný typ předložky, a raději se zeptat celou pádovou otázkou.

NEŠŤASTNÝ 5. PÁD

Pro velkou část žáků (i dospělých!) jako by ani neexistoval. Sice moc dobře víme, že tímto pádem oslovujeme, voláme. Ale z jakéhosi záhadného důvodu místo něj „cpeme“ do textu a mluveného projevu nepatřičný 1. pád.

Například pana Nováka nikdy neoslovujeme pane Novák , ale pane Nováku.
Podobně pak pana Eliáše neoslovujeme pane Eliáš, ale jedině pane Eliáši.

ČÍSLO

U většiny podstatných jmen není až takový problém rozlišit číslo jednotné a číslo množné. Horší však je, když narazíme na podstatná pomnožná hromadná a látková. (Článek o těchto podstatných jménech pro vás také brzy napíšu.)

ROD

U podstatných jmen rozlišujeme rod mužský, ženský a střední. Abychom ho správně určili, musíme si na dané podstatné jméno ukázat.

V JEDNOTNÉM ČÍSLE
mužský rod = TEN (muž, stroj…)
ženský rod = TA (žena, píseň…)
střední rod = TO (dítě, auto…)

V MNOŽNÉM ČÍSLE
mužský rod životný = TI (muži…)
mužský rod neživotný = TY (stroje…)
ženský rod = TY (ženy, písně…)
střední rod = TA (batolata, auta…)

POZOR právě na ukazování v množném čísle. S tím mají žáci velký problém!
Co s tím? Procvičovat, procvičovat a pro jistotu ještě jednou procvičovat.

VZOR

Když už jsme si ukázali na podstatné jméno a určili tím jeho rod, je na řadě poslední z mluvnických kategorií, a to vzor. Dáme si teď jejich rychlý přehled, protože takové malé „opáčko“ nemůže nikdy škodit.

VZORY PRO ROD MUŽSKÝ

životné: pán, muž, předseda, soudce
neživotné: hrad, stroj

POZOR na předsedu, soudce, Francouze, Italy a drahokamy!
Proč? Pojďme raději hned mrknout na pár chytáků, které by nám mohly poplést hlavu.

Oslovujeme, voláme soudce, nikoli soudče.
V 7. pádu už také chybovala řada z nás. Pro úplnost tedy:
S Francouzi (s muži),
s Italy (s pány),
s drahokamy (s hrady).

VZORY PRO ROD ŽENSKÝ

Žena, růže, píseň, kost.

Ve kterých případech je třeba zbystřit pozornost?
Vzor žena v 7. pádu, tedy s ženami.
Vzor růže (končí na samohlásku) – bez růže (např. kolegyně, dálnice).
Vzor píseň (končí na souhlásku) – bez písně (např. hrušeň, pánev).

VZORY PRO ROD STŘEDNÍ

Město, moře, kuře, stavení.

Zde je nejzrádnější 2. pád vzorů moře a kuře.
Vzor moře – bez moře (např. vejce – bez vejce, nikoli bez vejcete).
Vzor kuře – bez kuřete (např. zvíře – bez zvířete, poupě – bez poupěte).

Co by vám mohlo pomoct?
Slova skloňovaná podle vzoru moře končí většinou na:
-liště (např. sídliště, bydliště),
-iště (např. hřiště, schodiště),
-oviště (např. pískoviště).

Protože jsou však vzory podstatných jmen pěkně veliká češtinářská kapitola, na závěr tu pro vás mám ještě jeden článek:

Nebuďte v koncích, když dojde na koncovky podstatných jmen

Tak si ho hned teď přečtěte, ať víte ještě o něco víc.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny
vaše Erika