Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
To, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor, je jasná věc. I zde nás však mohou překvapit nějaké ty zapeklité výjimky, na které si právě teď posvítíme. A vezmeme to pěkně od podlahy, tedy přesněji řečeno od pádu.
PÁD
1. pád KDO,
CO
2. pád (bez) KOHO, ČEHO
3. pád (ke) KOMU, ČEMU
4. pád (vidím) KOHO, CO
5. pád OSLOVUJEME, VOLÁME
6. pád (o) KOM, ČEM
7. pád (s) KÝM, ČÍM
Proč zmiňuji
tak jasnou věc?
Podívejte se ještě jednou na předložky uvedené v závorkách. Ty totiž
„mohou“ zčásti za to, že právě v kategorii pádu se také chybuje.
Tu máte pár
příkladů:
na
stole = 6. pád
Ale řadu žáků to hned nenapadne, protože si tento pád bohužel spojují pouze
s předložkou „o“. A tak zdlouhavě pátrají po tom, se kterým pádem si mají
spojit předložku „na“, kterou u sebe žádný z pádů (tak, jak se je učili
vyjmenovat) nemá.
vsadili se o… = 4. pád
Oproti tomu tento příklad by nás mohl zmást právě předložkou „o“, která je zde
pro změnu zástupcem pádu čtvrtého.
Podobné případy:
z
rukávu= 2. pád
pro
maminku= 4. pád
za domem = 7. pád
V těchto
(a podobných) případech pomůže jediné. Neupínat se tolik na jeden jediný typ
předložky, a raději se zeptat celou
pádovou otázkou.
NEŠŤASTNÝ 5. PÁD
Pro velkou část žáků (i dospělých!) jako by ani neexistoval. Sice moc dobře víme, že tímto pádem oslovujeme, voláme. Ale z jakéhosi záhadného důvodu místo něj „cpeme“ do textu a mluveného projevu nepatřičný 1. pád.
Například
pana Nováka nikdy neoslovujeme pane
Novák , ale pane Nováku.
Podobně pak pana Eliáše neoslovujeme pane
Eliáš, ale jedině pane Eliáši.
ČÍSLO
U většiny podstatných jmen není až takový problém rozlišit číslo jednotné a číslo množné. Horší však je, když narazíme na podstatná pomnožná hromadná a látková. (Článek o těchto podstatných jménech pro vás také brzy napíšu.)
ROD
U podstatných jmen rozlišujeme rod mužský, ženský a střední. Abychom ho správně určili, musíme si na dané podstatné jméno ukázat.
V JEDNOTNÉM
ČÍSLE
mužský rod = TEN (muž, stroj…)
ženský rod = TA (žena, píseň…)
střední rod = TO (dítě, auto…)
V MNOŽNÉM
ČÍSLE
mužský rod životný = TI (muži…)
mužský rod neživotný = TY (stroje…)
ženský rod = TY (ženy, písně…)
střední rod = TA (batolata, auta…)
POZOR právě na ukazování v množném čísle. S tím mají
žáci velký problém!
Co s tím? Procvičovat, procvičovat a pro jistotu ještě jednou procvičovat.
VZOR
Když už jsme si ukázali na podstatné jméno a určili tím jeho rod, je na řadě poslední z mluvnických kategorií, a to vzor. Dáme si teď jejich rychlý přehled, protože takové malé „opáčko“ nemůže nikdy škodit.
VZORY PRO ROD MUŽSKÝ
životné: pán, muž, předseda, soudce
neživotné: hrad, stroj
POZOR na předsedu, soudce, Francouze,
Italy a drahokamy!
Proč? Pojďme raději hned mrknout na pár chytáků, které by nám mohly poplést hlavu.
Oslovujeme,
voláme soudce, nikoli soudče.
V 7. pádu už také chybovala řada z nás. Pro úplnost tedy:
S Francouzi (s muži),
s Italy (s pány),
s drahokamy (s hrady).
VZORY PRO ROD ŽENSKÝ
Žena, růže, píseň, kost.
Ve kterých
případech je třeba zbystřit pozornost?
Vzor žena v 7. pádu, tedy s ženami.
Vzor růže (končí na samohlásku) – bez růže (např. kolegyně, dálnice).
Vzor píseň (končí na souhlásku) – bez písně (např. hrušeň, pánev).
VZORY PRO ROD STŘEDNÍ
Město, moře, kuře, stavení.
Zde je
nejzrádnější 2. pád vzorů moře a kuře.
Vzor moře – bez moře (např. vejce – bez vejce, nikoli bez vejcete).
Vzor kuře – bez kuřete (např. zvíře – bez zvířete, poupě – bez poupěte).
Co by vám
mohlo pomoct?
Slova skloňovaná podle vzoru moře končí
většinou na:
-liště (např. sídliště, bydliště),
-iště (např. hřiště, schodiště),
-oviště (např. pískoviště).
Protože jsou však vzory podstatných jmen pěkně veliká češtinářská kapitola, na závěr tu pro vás mám ještě jeden článek:
Nebuďte v koncích, když dojde na koncovky podstatných jmen
Tak si ho hned teď přečtěte, ať víte ještě o něco víc.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny
vaše Erika