Přechodníky

Po několikaletých zkušenostech s výukou češtiny si troufám tvrdit, že právě přechodníky patří k tomu nejobávanějšímu učivu. A možná i vy jste si někdy kladli otázku, k čemu je dobrá znalost zastaralých tvarů sloves.

Pravdou je, že v dnešní literatuře už se s nimi téměř nesetkáte. Ale v historických uměleckých textech na ně můžete narazit. Sice jsou mezi námi i takoví nadšenci, kteří s oblibou používají přechodníky a jsou hrdi na to, že si s nimi umí poradit. Ale to už jsou dnes opravdu jen výjimky. Hlavně studenti středních a vysokých škol by však mohli mít s přechodníky problém. Pojďme si tedy přehledně rozebrat tyto slovesné tvary, ať vás třeba nezaskočí.

A) PŘECHODNÍK PŘÍTOMNÝ

Vyjadřuje současnost dvou dějů. Např. Jana čte knihu PEČÍC bábovku.
(Jana současně čte knihu a u toho ještě peče bábovku.)

Tvoří se od části slovesa ve 3. osobě množného čísla v přítomném čase, a to po odtržení koncovky. Např. oni nesou – odtrhneme koncovku –ou – zbyde nám část slovesa NES. K této části se pak přidávají koncovky, které vidíte v tabulce:

NEPRAVIDELNÁ SLOVESA – PŘECHODNÍK PŘÍTOMNÝ

B) PŘECHODNÍK MINULÝ

Vyjadřuje předčasnost jednoho děje před druhým. Např. USEDŠI do auta, odjela na vytouženou dovolenou. (Nejdřív usedla do auta a pak teprve odjela.)

Tvoříme ho od minulého tvaru sloves dokonavých (např. přinesl) tak, že odtrhneme koncové –L (přines-l) a pak přidáme koncovku pro přechodník minulý, jak je uvedeno v tabulce:

SLOVESA, JEJICHŽ MINULÝ KMEN KONČÍ NA SOUHLÁSKU (přines-l)

SLOVESA, JEJICHŽ MINULÝ KMEN KONČÍ NA SAMOHLÁSKU (sebra-l)

Přechodník minulý využijeme také u sloves vzoru TISKNE, i když končí souhláskou.
Minulý kmen se rozšiřuje o -NU- (usednuv, usednuvši, usednuvše / všimnuv, všimnuvši, všimnuvše / vytisknuv, vytisknuvši, vytisknuvše).

NEPRAVIDELNÁ SLOVESA – PŘECHODNÍK MINULÝ

PŘECHODNÍK MINULÝ U SLOVES UTVOŘENÝCH PŘEDPONAMI OD SLOVES jít A jet
Od slovesa JÍT se jedná například o slovesa přijít, odejít, projít. Přechodníky minulé pak mají koncovky‑šed, ‑šedši, ‑šedše (od slovesa PŘIJÍT jsou to tvary přišed, přišedši, přišedše).

Od slovesa JET se jedná například o slovesa přijet, odjet, projet. Přechodníky minulé pak mají koncovky‑jev, ‑jevši, ‑jevše (od slovesa PŘIJET jsou to tvary přijev, přijevši, přijevše).

PŘECHODNÍKY TRPNÉ
Jejich tvoření je poměrně složité. Abych vás tedy neodradila, zde jsou příklady těchto přechodníků: jsa zván; jsouc zvána, zváno; jsouce zváni, zvány, zvána (trpný přechodník přítomný); byv pozván; byvši pozvána, pozváno; byvše pozváni, pozvány, pozvána (trpný přechodník minulý).

USTRNULÉ FORMY PŘECHODNÍKŮ
Opět doplním pouze příklady. Ale tentokrát budete nejspíš překvapeni, protože s těmito výrazy se poměrně často setkáváme v ustálených výrazech.
Např.chtě nechtě / chtíc nechtíc, kleče, konče, leže, nedbaje (na) / nedbajíc (na), nehledě (k, na) / nehledíc (k, na), nemluvě (o) / nemluvíc (o), nevyjímaje/nevyjímajíc, počínaje/počínajíc,soudě/soudíc, stoje, tak říkajíc, vyjma/vyjímaje/vyjímajíc.

Přátelé, myslím, že téma přechodníků jsme již vyčerpali a že jste z něj i vy dost vyčerpáni. Zároveň však doufám, že vám tento přehled pomohl lépe proniknout do této složité problematiky.

Pokud znáte někoho, komu by můj článek mohl pomoci, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika