Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

S čím mají žáci v češtině problémy?

No, je toho dost, přátelé. Ale přece v tom ty naše žáky nenecháme. Pojďme se tedy společně podívat na některé češtinářské zádrhele, které dokážou školákům (co si budeme povídat, někdy i dospělým) pořádně poplést hlavu.

INTERPUNKCE

Ať už jde o větu jednoduchou nebo souvětí, bez správného psaní čárek se žáci neobejdou. Nejlepší je ukázat jim na příkladech, proč vlastně ty čárky někdy do vět píšeme, a jindy zase ne. (Nemusíme chodit až tak daleko. Zrovinka čárka před spojkou a v předchozím souvětí mluví za vše.)

Žáci si například zapamatují základní poučku, že před a se čárka nepíše. Ve vyšších ročnících jim pak k tomu ale přibude informace, že toto pravidlo neplatí za všech okolností. Ale ta už se jim v hlavách nestihne tak nějak usadit. Stejně jako například problematické psaní čárek před spojkami nebo, jako, než.

PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN

Na mém blogu si o nich přečtěte třeba tohle: Mám to napsat s malým, nebo s velkým? Jeden článek však nedovede ani zdaleka obsáhnout téma, které je stále jedním z nejobtížnějších na žebříčku češtinářských chytáků (v těsném závěsu za interpunkcí, která je suverénně největším strašákem žáků, studentů i dospělých).

Problém je v tom, že psaní velkých písmen má v sobě ukryto tolik výjimek (Květnová revoluce × sametová revoluce, třicetiletá válka, Den Země × den otevřených dveří a jiné lahůdky).

Ostatně i my, češtináři, listujeme někdy těsně před vyučovací hodinou Pravidly nebo Slovníkem spisovné češtiny (nebo kdovíčím ještě), abychom přišli na kloub další jazykové záludnosti.

Příruček, které se věnují psaní velkých písmen, je na knižním trhu habaděj. (Však vy víte…) Mně se třeba osvědčila ta z pera Jany Eislerové – Píše se VELKÉ/malé písmeno?

V komentářích pod článkem se určitě najde místečko i na vaše tipy. Těch není nikdy dost.

PSANÍ Ú

Žádné strachy, na Ů jsem nezapomněla. Ostatně to ani žákům příliš problémů nedělá. Lehce si zapamatují, že Ů píšeme uprostřed slova a také na jeho konci. Horší už je to se psaním Ú.

Opět zde narazíme na podobný problém jako u interpunkce. Žáci si zapamatují prvotní informaci, že Ú píšeme na začátku slova. Pak jim k tomu po čase přibyde další učivo, kde je to se psaním Ú trošku jinak, a jsou namydlení. Problémy pak mají ve chvílích, kdy probírají:

  • Psaní Ú po předponě (zúčastnit se, neústupný).
  • Citoslovce (cukrú, vrkú, hú).
  • Slova složená (pravoúhlý).
  • Slova přejatá (kúra, túra, iglú).
  • Slova zastaralá (ocún).

V jednom z diktátů jsem na své žáky nastražila právě toto slovo. A číhala jsem s červenou propiskou v ruce, jak to dopadne. Výsledkem pak byly novotvary jako např. odsun, odsůn, odslun. Ovšem do správného ocúnu se nestrefil žádný. Samozřejmě jsem jim tuto záludnost do klasifikace nepočítala. (A přitom jsem se tak snažila srozumitelně artikulovat. Málem se mi z toho zkroutila pusa. Však si to zkuste. Ani to ale nezabralo.)

Tady je vidět, jak moc záleží na tom, abychom do žáků neládovali jen učebnicové poučky. (Však vy víte…) Ale abychom jim také dostatečně vysvětlovali významy slov. Marná sláva, už žijí v jiné době než my. A s tím je spojen i vývoj slovní zásoby. Takže vysvětlujme, vysvětlujme, vysvětlujme, ono se to vyplatí.

UVOZOVKY

Když ve svém tematickém plánu pokročíte až k vypravování, snažíte se žáky motivovat mimo jiné k tomu, aby neváhali častěji používat přímou řeč. (Vypravování pak není tak monotónní, získá tím ten správný švih a spád.)

To vše žáci většinou chápou. Teoreticky zvládnou odříkat, jakými jazykovými prostředky lze ozvláštnit vypravování (a nejen to). Problém však nastává, když mají teorii „hodit“ na papír nebo do počítače. Tam je to často ještě horší, protože na klávesnici najdou uvozovky anglické, kdežto my požadujeme ty správné, české.

A protože vím, jak často se právě s uvozovkami školáci potýkají, vymyslela jsem způsob, jak jim tato titěrná interpunkční znaménka přiblížit. V žákovských pracích je jich opravdu po čertech málo, což je škoda. (Však vy víte…)

Pro inspiraci si přečtěte můj e-book zdarma 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát. Uvozovky (a nejen ty) jsem zde povýšila na živé bytosti a píšu jim dopisy. A právě formou těchto kratičkých příběhů se dostanu postupně až k objasňování toho, proč a nač to které znaménko v češtině máme. V e-booku prozradím i pár kouzelných formulek k tomu, aby žáci na svých klávesnicích uměli vyčarovat ta správná interpunkční znaménka.

PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB

Známá bolístka velké většiny žáků. Namísto správného bychom používají nesprávné by jsme. Nechají se zmást naoko spisovným vzhledem. (A doplní k tomu vskutku originální odůvodnění: „Píšeme by jsme, protože to prostě vypadá líp.“)

A my pak musíme napnout všechny svoje pedagogické síly a procvičovat a procvičovat, až se jim ty správné tvary pěkně dostanou pod kůži. Však vy víte…

PSANÍ PŘEDPON S, Z

Tak na ty už jsem si posvítila v článku Když není jedno, jestli píšeme Z, nebo S. Neváhejte a klidně se do něj začtěte. Třeba z něj něco využijete ve svých hodinách češtiny.

URČOVÁNÍ MLUVNICKÝCH KATEGORIÍ

Tady žáky moc nenadchneme. Nezbyde jim totiž nic jiného, než aby zabořili nosy do svých učebnic a sešitů a aby se naučili nemálo jazykovědných pojmů. Bez nich se, marná sláva, jen stěží hnou z místa. (Však vy víte…)

Na druhou stranu – mezi žáky je i nevelká řádka těch, kteří nemají problém se psaním diktátů. Pravopis zvládají levou zadní (spíš přední), aniž by si jednotlivé jevy odůvodňovali. Ovšem i tito nadaní žáci můžou pak lehce klopýtnout například při vyplňování testů k přijímacím zkouškám.

Otázky v nich jsou totiž sestaveny tak, aby ze sebe školáci vydolovali vše možné i nemožné. Tedy i pojmy a poučky, které sice v praxi nepoužíváme, ale nutně je potřebujeme k pochopení jazyka jako celku.

A takto bych mohla, přátelé, pokračovat až do aleluja. Jistě i vy máte ve svém učitelském šuplíčku nemálo důkazů o tom, že výuka češtiny je běh na dlouhou trať. A je jen na nás, zapálených češtinářích, abychom to našim žákům co nejvíce usnadnili.

Líbil se vám článek? Pak neváhejte a sdílejte ho dál.

Máte k němu nějaké věcné připomínky? V tom případě se budu těšit na vaše
komentáře pod článkem.

Pohodové „učitelování“ vám přeji.
Vaše Erika

Erika Hanáčková
Jsem tu proto, abych lidem předávala své znalosti z češtiny tak, aby se pro ně stala srozumitelnou a zábavnou. Pomáhám všem uživatelům českého jazyka pochopit mnohdy složitá pravopisná pravidla a vyznat se ve sděleních, která nás dennodenně obklopují. Zde najdete můj příběh >> Napsala jsem pro vás tři e-booky 5 rad jak se neutopit v češtině>> a 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát>>aVíce než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu>>

Moje služby

Korektury textu

Copywriting

Jazykový poradce

Přepis textu

Doučování na míru

Komentáře
  • E-book ZDARMA

    "5 rad, jak se neutopit v češtině" Proplujete hladce divokými vodami češtiny.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • DÁREK

    Věnuji vám zcela ZDARMA celou kapitolu z mého (v pořadí již druhého) e-booku Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu.