Slovesa zvratná a nezvratná

Pokud mě má češtinářská paměť nešálí, tak jsem se dosud nepodívala na zoubek (no, spíš na písmenka) pátému slovnímu druhu, tedy slovesům. A nebudu se s tím párat. Vrhnu se totiž rovnou na verba zvratná a nezvratná. (Verba=latinsky slovesa.) Podle názvu nejspíš pořád netušíte, o co se jedná. Už brzy to zjistíte.

ZVRATNÁ SLOVESA
Tak tady se možná už někteří z vás chytáte češtinářského stébla a právě jste vylovili v paměti, že se v češtině vyskytují zvratná zájmena se, si. Co mají společného se slovesy?

Patří k nim. Pojí se s nimi. Ze spojení slovesa a zvratného zájmena pak vznikne zvratné sloveso. Chcete příklady?

Radovat se,
odvážit se,
bát se,
smát se,
narodit se,
postesknout si,
stěžovat si.

Jak vidíte, nemohou bez sebe být. Jinak by se tato slovesa ani nedala ve větách použít. (Neřekneme: „Raduji z každého pokroku“, ale „Raduji se z každého pokroku“. Neřekneme: „Stěžuji na sousedy“, ale „Stěžuji si na sousedy“.)

Ta malinká zájmena se, si umí zařídit taky to, že se slovesa nezvratná přemění ve slovesa zvratná. K čemu je to dobré? Z jednoho slovesa utvoříte vlastně hned dvě, každé z nich bude mít ale jiný význam. Takže pozor na to, kdy které z nich použijete.

Učil (sloveso nezvratné) × učil se (sloveso zvratné),
psal (sloveso nezvratné) × psal si (sloveso zvratné),
nezlobit (sloveso nezvratné) × nezlobit se (sloveso zvratné),
přivítali (sloveso nezvratné) × přivítali se (sloveso zvratné),
objevit (sloveso nezvratné) × objevit se (sloveso zvratné).

Někdy se mohou ve větě potkat hned dvě zvratná slovesa.
Snažil se učit se.
Co pak s tím? Jedno se jednoduše vynechejte: Snažil se učit.

POZOR, někdy to ale nejde. Přesvědčte se na vlastní oči:
Snažil se učit se. × Snažil se učit.
Dvě věty, dva rozdílné významy. Tou první vyjadřujeme, že se dotyčný snaží vzdělávat. Ovšem druhou větu můžeme chápat různě. Buďto jde o stejný případ, nebo o někoho, kdo chce vzdělávat ty druhé. A teď babo raď.

Takže. Vždy přemýšlejte nad významem věty. Nad tím, co chcete vlastně sdělit. A podle toho zvolte odpovídající sloveso. Ať už zvratné nebo nezvratné, hlavně to správné. A pokud je to na vás příliš silná káva, nechte si poradit. (Však vy víte, na koho se obrátit…)

A to pořád není všechno. Teď se totiž dostáváme k tomu, v čem se často chybuje. Schválně.

Která z možností je ta správná?
A) Už jsi se objednal?
B) Už si se objednal?
C) Už ses objednal?
D) Už se objednals?

Pravda je taková, že ta první, zdánlivě spisovná možnost, není ta pravá ořechová (ani maková).

Chcete to napsat správně? Pak si zapište za ouška jedině možnost C.

A přitom právě tato (zdůrazňuji správná) varianta připadá mnoha lidem příliš hovorová na to, než aby ji pak použili v oficiálním spisovném projevu. To jsou paradoxy, že?

A jak tedy dojdeme ke správnému tvaru ses objednal?

Zkrátka a dobře, u pomocného slovesa být, konkrétně v jeho 2. osobě čísla jednotného, v čase minulém (ty jsi se objednal), použijeme namísto tvaru jsi jen a pouze -s. A to následně připojíme k osobnímu zvratnému zájmenu se, si.

Vypadá to pak takto:
ty jsi se objednal → ty se+s objednal → ty ses objednal
ty jsi si to vyfotil → ty si+s to vyfotil → ty sis to vyfotil

Tvary ty jsi se objednal a ty jsi si to vyfotil používáme často v mluveném projevu. Dosud ale nejsou považovány za spisovné.

NEZVRATNÁ SLOVESA
Tady je postup malinko jiný. Vezmeme si k tomu na pomoc třeba sloveso poslal.
Ve 2. osobě čísla jednotného, v čase minulém (ty jsi poslal) opět použijeme namísto tvaru jsi nám už dobře známé -s. Ovšem s tím rozdílem, že ho pak připojíme k 1. přízvučnému slovu ve větě. (Nebojte se, hned to uvidíte na příkladu.)

ty jsi poslal → ty poslals
To je dost, že jsi přišel. → To je dost, žes přišel.

TADY ALE POZOR!!!
TVARY SE jsi JSOU NEUTRÁLNÍ, TVARY SE -s JSOU POVAŽOVÁNY ZA HOVOROVÉ.

Uznávám, všechna ta slovesa vám dnes dala asi pěkně do těla. Věřím ale, že po přečtení tohoto článku už se v nich zase o něco lépe zorientujete.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny
vaše Erika