Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Chytáky ve vyjmenovaných slovech po L

A máme tu další chytáky, tentokrát ve vyjmenovaných slovech po L.
S těmi po B už jste se mohli setkat v jednom z mých předchozích článků.

Pojďme se tedy zaměřit na ta vyjmenovaná (a příbuzná slova) po L, ve kterých se často chybuje.

MLÝN × MLÍT
Dvojice slov, která nás dokáže pořádně potrápit. Ve slově mlýn se ani tak často nechybuje. Ovšem se slovem mlít je to opravdu zapeklité. Slova mlýn a mlít nepatří mezi slova příbuzná.

MLÝN
Slovo MLÝN pochází z jazyků germánských, konkrétně ze staré němčiny, kde mělo podobu mulín, dnes německé mühle. Celkem snadno ho dovedeme zařadit mezi slova vyjmenovaná.
Symbolem Nizozemí jsou kromě tulipánů i větrné mlýny.

MLÍT
Oproti tomu slovo MLÍT pochází z praslovanského melti. Ve staré češtině pak došlo k následujícím změnám: melti – mleti – mléti – mlíti. (To si samozřejmě nemusíte pamatovat. Ovšem pořádek dělá přátele, tak to tu máte černé na bílém.) Slovo MLÍT tedy nepatří ani mezi vyjmenovaná slova, ani mezi slova příbuzná.
Nechala jsem si umlít maso na karbanátky.

BLÝSKÁ SE × BLÍZKÁ
Další z problematických dvojic slov. Potíž spočívá v tom, že je vyslovujeme stejně, avšak píšeme každé jinak. A patálie je na světě!

BLÝSKÁ SE
Patří mezi vyjmenovaná slova. Stačí si to tedy zapamatovat a máte po problému. (Kdyby to bylo tak jednoduché, že?)  Při bouřce se blýská, to je známá věc. My si pro tuto příležitost vypůjčíme dva veršíky z hymny našich sousedů Slováků:  „Nad Tatrou sa blýska,  hromy divo bijú“. (Pro ty z vás, co neměli příležitost setkat se se slovenštinou, doplním překlad: „Nad Tatrami se blýská, hromy silně bijí“.)
A jestli vás trápí psaní písmene S uprostřed, tak si zkrátka vybavte, jak blesky křižují oblohu.
POMŮCKA: blesk – blýská se.

BLÍZKÁ
Nepatří ani mezi vyjmenovaná slova, ani mezi slova příbuzná.
Proto píšeme měkké „i“  v kořeni slova.
Nakoupili jsme v blízkém supermarketu.
S Martinou jsme blízké příbuzné.
Je mi blízká věkem.

A co se týče psaní písmene Z, vystačíme si s pomůckou: blízká – blizoučká.

VYPLÝVAT × VYPLÍVAT × PLIVAT
A máme tu pro změnu tři zapeklitá slova. Ve dvou z nich je předpona vy-, ve které píšeme tvrdé y. (Tak to bychom měli, snazší část je za námi.) A teď si zblízka posvítíme na jednotlivé jazykové kotrmelce, ať se nám z nich nezatočí hlava.

VYPLÝVAT
Příbuzné k vyjmenovanému slovu plynout.
Mrkněte na pár příkladů:
V závodě doběhl jako poslední, z toho vyplývá, že málo trénoval.
Zpod koupací čepice jí vyplývaly pramínky mokrých vlasů.
Z očí jí vyplývaly slzy.
(Poslední dva příklady už řadíme ke knižním, zastaralým. Dnes bychom použili nejspíše výraz „vylézaly pramínky“, „kanuly slzy“.)

VYPLÍVAT
Už podle měkkého „i“ si můžete domyslet, že tentokrát se nejedná ani o vyjmenované slovo, ani o slovo příbuzné. Výraz vyplívat použijeme v případě, že chceme záhon zbavovat trávy.
Olinku už nebavilo donekonečna vyplívat záhonky zarostlé plevelem.

PLIVAT
Možná právě toto slovo je původcem vašich problémů se psaním slova vyplývat. Už mnohokrát jsem zaznamenala ve slově vyplývat chybnou podobu s měkkým „i“. Významem slova plivat bych se tu příliš nezdržovala. Všichni víme… A skutečně nemá nic společného se slovem vyplývat.

SPLÝVAT
Všichni, kdo se učili plavat, začínali nejprve splýváním, tedy plutím po vodě bez zapojení rukou a nohou.
Splývat ale mohou i vlasy.
Hance splývají její dlouhé vlasy až na ramena.

LÝČÍ, LÝČENÝ × LÍČÍ, LÍČENÝ × LIČI
Se všemi těmito slovy se můžete setkat. Teď jen vědět, jak je správně napsat.

LÝČÍ
Podstatné jméno, příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu lýko.
Řidčeji jím dokonce označujeme právě slovo lýko, tedy pletivo pod kůrou stromů, které slouží k rozvádění živin (lýčí skloňujeme podle vzoru stavení).
Zahradník svázal roub stromu lýkem (lýčím).
Na dovolené jsem si koupila kabelku z lýčí.
Na tržišti prodávali košíky pletené z lýčí.
(V myslivecké mluvě slovo lýčí označuje pokožku se srstí na mladém paroží.)

LÝČENÝ
Přídavné jméno označující věc vyrobenou z lýka.
Můžete však použít i frekventovanější tvar lýkový.
Lýčený (lýkový) provaz je velmi pevný.
Na obraze si můžete povšimnout Přemyslových lýčených střevíců.
(Lýčené střevíce jsou vyrobeny z lýka.)

LÍČÍ
Sloveso, nejedná se ani o vyjmenované slovo, ani o slovo příbuzné. Proto píšeme jedině „i“.
Může se nám pochlubit hned několika významy a vy nyní máte díky tomu možnost odhalit krásy našeho mateřského jazyka. (Chápu, ne všichni budete nadšeni z toho, že jedno slovo má hned několik významů a bude to pro vás spíše přítěž.)  Pro lepší orientaci doplním příklady:
Autor novinového článku nám  barvitě líčí události minulých dní. (Popisuje, vypráví události s citovým zabarvením.)

Spisovatel v románu dokonale líčí krásy jihočeské krajiny. (Popisuje se subjektivním zabarvením.)

Maminka se každé ráno líčí před zrcadlem. (Nanáší líčidla na obličej.)

 Pytlák líčil v lese pasti na zajíce. (Připravuje na ně past.)

Martin líčí průčelí zdi nabílo. (Natírá vápnem, barvou.)

LÍČENÝ
Přídavné jméno, opět nepatří mezi vyjmenovaná slova nebo mezi slova příbuzná.
Použijeme jej v případě, že předstíráme zájem. Pak je totiž náš zájem líčený (strojený, jen tak naoko).

LIČI
Nesklonné podstatné jméno.
Nemusíte si tedy dělat starosti s tím, v jakém pádu slovo napsat. Je to úplně jedno. Ve všech pádech má pořád stejný tvar.  (V mém e-booku najdete i jiná nesklonná podstatná jména.) Jistě znáte ovoce lahodné chuti s bílou šťavnatou dužinou a červenou slupkou. Pochází z Číny a roste na stromu rodu Litchi.

LYŽE × LIŽINY
A teď POZOR, přátelé! Spoustu žáků už si na této dvojici slov vylámalo zuby v diktátech.

LYŽE
Toto slovo řadíme mezi vyjmenovaná slova. Teprve až koncem 19. století byly lyže přejaty z ruštiny.
Už se nemůžu dočkat, až sbalíme lyže a pojedeme na hory.

LIŽINY
Nepatří ani mezi vyjmenovaná slova, ani mezi slova příbuzná.
A přitom vypadají, že mají s lyžemi tolik společného, že? Mluvnicky ne, ale… Ližiny se objevily už před lyžemi, a to roku 1836 v Jungmannově Slovníku česko-německém. Byly synonymem ke slovu líha, které označovalo trám pro dopravu břemen.

V dnešní době najdete ližiny na střeše auta. Na tyto vyztužené lišty můžete připevnit i nosič na kola a POZOR, dokonce i lyže! Nebo na ně narazíte na schodech, kde je připevněno zařízení pro handicapované občany. Ližinami jsou opatřeny i vrtulníky nebo sněžné skútry. A pokud máte tu smůlu, že musíte stěhovat těžká břemena do schodů, pak vám k jejich posunování poslouží právě ližiny, tedy kovové nebo dřevěné trámce.

LYSKA × LÍSKA

LYSKA
Slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu lysý. Lyska označuje černého ptáka s bílou lysinou
nad zobákem. (Odtud ta příbuznost se slovem lysý.) Anebo může lyska znamenat totéž, co nám už dobře známá lysina.
Kůň jménem Aksamit měl jako jediný bílou lysku přes oko.

LÍSKA
Ani vyjmenované slovo, ani slovo příbuzné.
To už je docela jiná káva! Tedy ani ne tak káva, jako spíš lískový keř plodící oříšky (kdo z nás by neměl rád „lískáče“ přímo z keře, že?). A to není vše. S lískou mají co do činění také všichni pěstitelé ovoce. Jedná se totiž o dřevěnou bedýnku na ovoce.

LÍSAT SE
Toto slovo dokáže pěkně klamat. Při výslovnosti totiž nepoznáme, jaké i/y správně doplnit. Ovšem jedno je jisté. Není odvozeno od vyjmenovaného slova lysý. Takže pozor na to, přátelé! Ještě doplním příklady:
Štěňátko se lísalo ke svému páníčkovi (přítulně se otíralo).
Zbyněk se lísal k šéfovi, doufal ve zvýšení platu (podlézal, pochleboval, nadbíhal).

SLYNOUT
Patří mezi vyjmenovaná slova
a znamená být něčím známý, populární, proslulý. Příklady si tentokrát vypůjčíme od našich literátů, protože se jedná o výraz knižní, tedy dnes už zastaralý:
Mistři, kteříž slynuli v lékařských naukách (Vladislav Vančura),
slynul po okolí jako písmák (Alois Jirásek),
stráně slynou (tedy oplývají) květinami (Jan Z Hvězdy).

PLYTKÝ
Řadíme mezi vyjmenovaná slova.
Má hned několik významů: mělký, nehluboký, prázdný, jalový, povrchní.
Každý den servírujeme jídlo na plytký talíř. Tvé plytké řeči nikoho nezajímají.

Pokud víte o někom, komu by můj článek mohl pomoct, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika

Erika Hanáčková
Pomohu vám v případě, že potřebujete poradit s pravopisem. Jednoduše a srozumitelně vysvětluji, jak vyzrát na nejrůznější češtinářské chytáky a výjimky. Vypracuji pro vás také korektury textu, přepis textu, copywriting. Poskytuji  doučování ve Vyškově a okolí, coby jazykový poradce vám odpovím na vaše dotazy. Napsala jsem několik e-booků a Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu. Jsem autorkou tištěné knihy Čeština pro všechny. Zde najdete můj příběh >> Napsala jsem pro vás tři e-booky 5 rad jak se neutopit v češtině>> a 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát>>aVíce než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu>>

Korektury

Copywriting

Přepis textu

Doučování na míru

Jazykový poradce

Komentáře
  • E-book ZDARMA

    "5 rad, jak se neutopit v češtině" Proplujete hladce divokými vodami češtiny.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • DÁREK

    Věnuji vám zcela ZDARMA celou kapitolu z mého (v pořadí již druhého) e-booku Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu.