Jak správně používat zájmena JI/NI, JÍ/NÍ

Pokud jste doteď váhali, kdy napsat ve větě zájmeno JI/NI, nebo naopak JÍ/NÍ, mohu vám slíbit, že po přečtení tohoto článku to pro vás už nebude žádný problém. Ostatně i při korekturách textů se často setkávám právě s chybou ve skloňování tvarů zájmena „ona“. Některé z nich píšeme krátce, jiné pak dlouze. A věřte tomu, že opravdu není jedno, kdy který z nich použijete.

Ve 4. pádu píšeme krátké varianty JI/NI.
V ostatních pádech (kromě 1. a 5.) pak dlouhé varianty JÍ/NÍ.

Zní to sice jednoduše, ale pro řadu lidí je komplikací už to, že se mají při psaní textu ještě zdržovat s určováním pádu. Pravidelní čtenáři mých článků nebo knih už vědí, že často vytáhnu z rukávu nějaké to zjednodušení. Ani v tomto případě o něj nepřijdete.

POMŮCKA: Vezměte si na pomoc zájmeno TA a doplňte jeho odpovídající tvar namísto variant  JI/NI, JÍ/NÍ.

Tvary zájmena TA vám snadno napoví.
Krátké TU = krátké JI/NI.
Dlouhé TÉ, TOU = dlouhé JÍ/NÍ.

Například:
Díval se na ni (tu) zamilovaně.
Potkal ji (tu) před domem.
Ohlédl se po ní (té).
Odpověděl jí (té) na spoustu otázek.
Přišel s ní (tou) na oslavu narozenin.

A pokud váháte, kdy použít variantu JI/JÍ a kdy pro změnu NI/NÍ, i pro to máme v češtině jednoduché pravidlo.
Podoby NI/NÍ se používají po předložce.
Například:
Bez ní (té) tam nepůjdu.
Zítra jsme k ní (té) pozvaní na návštěvu.
Usmál se na ni (tu).
Stýskalo se mu po ní (té).
Mluvila jsem s ní (tou) o tom.

Pokud víte o někom, komu by můj článek mohl pomoct, sdílejte jej dál.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny.
Vaše Erika