Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Jedno N, nebo dvě

Naše krásná čeština si s námi někdy pěkně zahrává. Vezměte si třeba takové písmeno N. V některých slovech nám bohatě postačí jedno, v jiných už musíme napsat N dvě. Jak se v tom vyznat? To se vám teď pokusím vysvětlit v dalším ze svých češtinářských článků.

KDY PÍŠEME JEDNO N

U podstatných jmen s příponou:
–ÍK, např.: ceník, deník, skleník, viník,
–INA, např.: cenina, vidina,
–ICE, např.: okenice, vinice.
Proč? Např. ke slovu den připojíme příponu –ÍK a hotovo. K dalšímu N už zde není důvod.

Slovo raný, které označuje něco časného, brzkého, např. rané brambory, raná jablka, rané baroko.

Slovo trojklaný (nerv) znamená totéž co rozštěpený na tři díly, tedy trojitě rozeklaný. Slovo vzniklo od slovesa klát, přesněji od příčestí trpného klán. K základu KLAN pak už jen připojíme příponu –Ý (troj-klan-ý). Vidíte? Opět zde není místo pro dvě N.

Slovo dceřiná (společnost) se používá v případě, že jde o právně samostatnou společnost, která je řízena svojí mateřskou společností. Základem tohoto problematického slova je slovo dcera, ze kterého bylo odvozeno slovo dceřiný. A to tak, že se ke slovu dcera  (přesněji k jejímu kořeni -DCER-) přidala přípona –IN(Ý). Jak sami vidíte,  další N už je tu nadbytečné.

U přídavných jmen, která byla vytvořena z podstatných jmen pomocí přípony –ĚNÝ, např.:
hliněný od slova hlína,
olověný od slova olovo,
skleněný
od slova sklo,
slaměný
od slova sláma,
vlněný
od slova vlna.

U přídavných jmen odvozených od názvů zvířat s kořenem končícím na –N, a to pomocí přípony –Í, např.:
beraní od slova beran,
bizoní
od slova bizon,
havraní
od slova havran,
jelení od slova jelen,
krocaní
od slova krocan,
sloní od slova slon.

U přídavných jmen odvozených od příčestí trpného, např.:
psaný od příčestí trpného psán,
cvičený
od příčestí cvičen,
konaný
od příčestí konán,
podaný od příčestí podán (podaná ruka).

KDY PÍŠEME NN

U přídavných jmen, jejichž kořen končí na –N a jsou odvozena od podstatných jmen pomocí přípon –NÍ, NÝ:
denní (den + přípona –NÍ),
cenný
(kořen -cen- + přípona –NÍ),
holenní,
kolenní,
ramenní,
telefonní,
ochranný,
slunný,
stinný,
vonný,
vinný, vinna, vinno (× vinen).

U přídavných jmen, jejichž kořen končí na –N, např.:
bezcenný,
branný,
činný,
kamenný,
monotónní,
pohostinný,
povinný, povinna, povinno (× povinen),
všestranný.

Tak co, přátelé? Bylo to pro vás obtížné, nebo zrovna tuto češtinářskou kapitolku s přehledem zvládáte? Těším se na vaše reakce pod článkem.

Čeština se mnou je Čeština pro všechny
Vaše Erika



Erika Hanáčková
Jsem tu proto, abych lidem předávala své znalosti z češtiny tak, aby se pro ně stala srozumitelnou a zábavnou. Pomáhám všem uživatelům českého jazyka pochopit mnohdy složitá pravopisná pravidla a vyznat se ve sděleních, která nás dennodenně obklopují. Zde najdete můj příběh >> Napsala jsem pro vás tři e-booky 5 rad jak se neutopit v češtině>> a 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát>>aVíce než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu>>

Moje služby

Korektury textu

Copywriting

Jazykový poradce

Přepis textu

Doučování na míru

Komentáře
  • E-book ZDARMA

    "5 rad, jak se neutopit v češtině" Proplujete hladce divokými vodami češtiny.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • DÁREK

    Věnuji vám zcela ZDARMA celou kapitolu z mého (v pořadí již druhého) e-booku Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu.