Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček
O tom, co dělá taková korektorka, jsem vám už napsala v článku A co teda dělá ta korektorka? Ostatně korektura není až tak neznámý pojem. Teď na vás ale vytáhnu další, který je pro mnohé z vás tajemný jako hrad v Karpatech.
„To neee,“ říkáte si, „zase další slovo, kterému nerozumím.“
Žádné strachy – hned vám v tom udělám jasno. Nic se nečte tak horké, jak se to napíše.
Možná vás jako první napadlo, že je to někdo, kdo píše (writer) texty, které někde okopíroval (copy)? Tak to zas prrrr. To je právě častý omyl!
Copywriter (jen tak mezi námi, budeme mu říkat důvěrně „copík“, čteno s K na začátku) píše texty, které se dobře čtou. A to tak dobře, že vás pak nalákají k tomu, abyste si něco koupili.
Pravdou je, že takový copík toho má na svém uměleckém hrbu naloženo víc než dost. Nejprve prostuduje hory a hory materiálů, které mu o sobě, o své firmě a o svých zákaznících pošle textuchtivý klient. (To v tom lepším případě. Často si totiž copík musí shánět celou řadu informací sám na vlastní tričko.)
Pak dumá, přemýšlí, kombinuje, přepisuje, upravuje, škrtá a znovu upravuje. Zkrátka a dobře hraje si se slovy tak dlouho, až z toho vznikne text. Ale ne jen tak ledajaký!
Copíkův text musí být totiž trefou do srdce, hlavy a vkusu klienta. To znamená, že vystihne přesně to, nad čím klient přemýšlí, co potřebuje vyřešit, co ho baví, ale také co nemá rád.
Tomu odpovídá i styl, kterým mistr copík text napíše. (Tady musí opravdu trefit hřebíček na hlavičku a psát jednou pro toho, jindy pro onoho klienta. Copík odhodí v dál svou pisatelskou ješitnost a vžije se do té či oné cílové skupiny klientů. Jednou do mužů, jindy do žen. Jednou do řemeslníků, jindy do byznysmenů a podobně.)
A protože je copík jen člověk, ne stroj na bleskurychlé psaní textů, tak se může s jedním takovým textíkem psát třeba i několik dní. Ano, čtete dobře. I několik dní. Takže na něj hlavně nespěchejte, práci do 24 hodin vám (až na malilinkaté výjimky) neodevzdá.
Doteď byla řeč o textech obecně. Ale co vše tedy copík umí vysypat z rukávu?
To je teprve hodinářská práce! Sice obsahuje jen od 2 do 7 slov maximálně, zato dá copíkovi pěkně zabrat. Slogan je totiž to první, co vás u firmy trkne do očí. Vždyť z jedné takové pidivětičky musíte hned pochopit, čím se firma vlastně zabývá. A pokud vás neoslní dobře mířenými slovy, tak to není dobrý slogan.
To je vlastně nadpis. Taky kratičký textík, ale o to náročnější na „výrobu“. Slouží k tomu, aby vás, čtenáře, nalákal k dalšímu čtení. A copík k tomuto umění nemá příliš velký prostor. Maximálně 65 znaků.
Pokud je copík opravdu kabrňák, tak jsou to ty e-maily, které ve své schránce prostě nepřehlédnete a už ze zvědavosti si je přečtete.
Odevšad na nás útočí. A na copíkovi je, aby je odlišil od záplavy „normálních“ inzerátů, které neupoutají naši pozornost.
Taky se coby zákazníci na některé výrobky „chytnete“ už jen proto, že jsou tak věrohodně a lákavě popsané? Tak to je zřejmě prácička nějakého schopného copíka.
Ano, copík se umí textově vyřádit třeba i na Facebooku, kam se tak rádi chodíte bavit a v rychlosti přečíst, co se děje u sousedů o patro níž, ve vedlejší ulici nebo na druhém konci světa. Anebo taky na Češtině pro všechny, že?
Není toho zrovna málo. A to vám nepíšu o mnoha dalších úkonech, které má copík pod svým pisatelským palcem. No a vidíte. I přes to všechno se vrhá zas a znova ke klávesnici počítače, aby vymýšlel texty pro druhé, aby jim vdechl duši. Aby už od prvních písmenek lákaly k přečtení.
Čeština se mnou je Čeština pro všechny
vaše Erika