Se mnou se nemusíte bát pravopisných chyb a nudných pouček

Vy se ptáte – já odpovídám

Když se mě někdo zeptá, co je vlastně náplní mojí práce, většinou odpovídám: „Na svých webových stránkách předávám lidem své znalosti z češtiny tak, aby se pro ně stala srozumitelnou a zábavnou. Pomáhám všem uživatelům českého jazyka pochopit mnohdy složitá pravopisná pravidla a vyznat se ve sděleních, která nás dennodenně obklopují.“
A výsledek? Dotazy na češtinářské zapeklitosti se jenom hemžím. Odpovídám známým na ulici, fanouškům na svojí facebookové stránce Čeština pro všechny, návštěvníkům webu v sekci jazykový poradce, zpracovávám korektury pro ty, kdo potřebují vyšperkovat svůj text k dokonalosti.
Pro nadšené čtenáře jsem napsala (zatím) tři e-booky (neboli elektronické knihy), kde najdete spoustu rad, tipů pro správné psaní interpunkčních znamének  a pravopisných chytáků.

Cílem mého projektu Čeština pro všechny je tedy přiblížit naši mateřštinu co nejširšímu okruhu lidí. Vždyť naše krásná, melodická, i když někdy dost složitá řeč si to zaslouží. Nemyslíte? A proto jsem se rozhodla, že některé z dotazů zveřejním v jednom z blogových článků. Proč by měl jen jeden člověk znát řešení nějaké té jazykové patálie?

Tu je tedy máte. Ať jsou vám k užitku.

JAKÉ BYSTE NAPSALA  I/Y V TĚCHTO SLOVECH: „PTÁK SEDĚL NA B-DLE A MĚL DOBRÉ B-DLO (TO JE CELKEM SNADNÉ), ALE OBĚ B-DLA SPADLA.“
Móc pěkný chytáček, jen co je pravda. Tak tedy jak je to s tím ptákem? Pták seděl na bidle (tyčce, bidýlku) a měl dobré bydlo (obydlí), ale spadlo bidlo (na kterém pták seděl) i bydlo (jeho byteček). Protože v češtině nemáme možnost napsat dvě i/y v jednom, je správná pouze tato varianta. Tedy „spadlo bidlo i bydlo“.

JSME ZVYKLÍ DOMA ZKRACOVAT JMÉNA. NAŠÍ MALÉ NEŘÍKÁME VIKTORIE, ALE VIKI. KDYŽ TO VYSLOVÍM, NEPŘIPADÁ MI NA TOM NIC ZVLÁŠTNÍHO. ALE JAK TO PSÁT? VIKI, NEBO VIKY?
Obě varianty jsou správné. Záleží, na co jste zvyklí. Podoba s ypsilon je jasná, „k“ patří mezi tvrdé souhlásky. Ale i domácké „Viki“ je v pořádku. Původně se sice měkké „i“ psalo jen u zdrobnělin zakončených na -inka (Julinka), – ička (Magdička), -ík (Tomík), -íček (Kubíček). Postupně se však ujalo natolik, že měkké „i“ píšeme ve všech domáckých podobách jmen, která končí na -i, tedy i Viki.

DOBRÝ DEN, MOHU SE ZEPTAT, NAPSALA BYSTE „VYJÍMEČNÝ“, NEBO„VÝJIMEČNÝ“?
Moji odpověď najdete v článku Chcete být výjimeční?

PANÍ ERIKO, PROSÍM VÁS O RADU. „VĚSÍM“, NEBO „VĚŠÍM“?
Správně je „věším“ (infinitiv věšet), ale „pověsím“ (infinitiv pověsit).

POTŘEBUJI PORADIT. „POMOCT STRÝCI“, NEBO „POMOCT STRÝCOVI“?
Oba tvary jsou spisovné, oba je tedy možné použít.

JAKÝ JE SPRÁVNÝ TVAR PRO SLOVO „POMOC“ VE VĚTĚ „MOHU VÁM S NĚČÍM…?“ NIKDY NEVÍM, JESTLI NAPSAT „POMOCT“, NEBO JEN „POMOC“. TOHLE SLOVO MI DĚLÁ PROBLÉMY.
Správně je „pomoci“ i „pomoct“. Obojí je spisovné. Ale „Mohu vám pomoc“ se nepoužívá.

JAKÉ JE VHODNÉ SYNONYMUM KE SLOVU „VYSOKÝ“?
Záleží na tom, s jakým podstatným jménem se slovo „vysoký“ pojí. Například: velký (dům, postava), značný (rozdíl, dluh, zisk, pokuta), dokonalý (lesk, kvalita), ušlechtilý (cíl), vrcholný (politika). Pokud by šlo např. o vysoký strom, tak by mohl být také vzrostlý.

PROČ SE „NALAČNO“ PÍŠE DOHROMADY?
Výraz „nalačno“ patří mezi příslovečné spřežky. A dobrá zpráva je, že jej můžeme psát i zvlášť, tedy „na lačno“. Význam se tím nezmění.

CO JE SPRÁVNĚ? „JDU NA BAZÉN“, NEBO „JDU DO BAZÉNU“?
„Jdu na bazén“ znamená, že jdu do plaveckého areálu (ať už vnitřního nebo venkovního). A když jdu „do bazénu“, tak jdu už přímo do vody toho konkrétního bazénu.

PROSÍM, JE SPRÁVNĚ „ONI DOKÁŽÍ“? ČASTO TO SLÝCHÁM V TELEVIZI A NEMOHU SI NA TO ZVYKNOUT.
Tvar „oni dokáží“ (podobně jako „já dokáži“) patří dnes už ke knižním výrazům, které pociťujeme jako zastaralé. Nicméně stále se s nimi můžeme setkávat. Jako neutrální variantu nám čeština nabízí tvary „oni dokážou“ a „já dokážu“. Tyto můžete bez obav použít v neoficiálním mluveném i psaném projevu.

MYSLÍM, ŽE BY BYLO TŘEBA VYSVĚTLIT NĚKTERÝM KOMENTÁTORŮM, ŽE MEZI SLOVY „KATASTROFÁLNÍ“ A „KATASTROFICKÝ“ JE VÁŽNĚ DOST VELKÝ ROZDÍL.
Jak se to vezme. Obě přídavná jména můžete použít pro situaci, kdy je něco tragické, zničující. Záleží však na tom, ke kterému podstatnému jménu je přiřadíte. Například myslím-li už dopředu na nejhorší, pak si vytvářím „katastrofický“ (nikoli katastrofální) scénář. A pokud napíšeme například větu Republiku zasáhla sucha, pak použijeme slovo „katastrofální“.

JAK SE ROZHODUJETE, KDY NAPSAT Vy/Vám A KDY vy/vám?
Velké písmeno se píše tehdy, když chceme adresátovi (nebo více adresátům) textu vyjádřit úctu. Nezáleží tedy na tom, jestli se jedná o jednu osobu nebo o větší skupinu lidí. V běžném blogovém článku a v e-mailech píšu malá písmena. Velká pak volím u textů a e-mailů, které jsou víc oficiální. Hlavní je, jaký máte vztah k danému člověku nebo skupině lidí. A zda se jedná o projev oficiální (formální), či neoficiální (neformální). V případě formálních písemností pak často volíme velké písmeno.

PROSÍM, MÁM DOTAZ. JAKÉ I/Y BY BYLO V PŘÍSUDKU VE VĚTĚ „POČÍTAČ, PROPISKA A PRAVÍTKA LEŽEL- NA STOLE“  A NEBO OBRÁCENĚ, VE VĚTĚ „NA STOLE LEŽEL- PRAVÍTKA, POČÍTAČ A PROPISKA?“ NEJSEM SI TAK ÚPLNĚ JISTÁ, VE KTERÉM PŘÍPADĚ (JESTLI VŮBEC) BY TAM MĚLO BÝT „LEŽELY“ A „LEŽELA“.
Ve větě „Počítač, propiska a pravítka ležely na stole“ není součástí několikanásobného podmětu podstatné jméno rodu mužského životného, proto jedině -y je správně. A u druhé věty jsou varianty dvě. Koncovka -y proto, že jméno rodu mužského neživotného (počítač) a rodu ženského (propiska) má přednost před středním rodem (pravítka). Druhou variantou je právě koncovka -a, protože se také můžeme řídit podle nejbližšího jména několikanásobného podmětu, což jsou v tomto případě „pravítka“ rodu středního.

Tak co, přátelé? Máte hlavu jako pátrací balón? Nic si z toho nedělejte. Já častokrát taky. Pro dnešek vás tedy nebudu více zatěžovat. Ale nebojte, brzy zase vytáhnu z rukávu nějaké ty další dotazy od vás.

Jen mi je taky musíte posílat. Víte??
Tak směle do toho!

Čeština se mnou je Čeština pro všechny
vaše Erika

logo

Erika Hanáčková
Jsem tu proto, abych lidem předávala své znalosti z češtiny tak, aby se pro ně stala srozumitelnou a zábavnou. Pomáhám všem uživatelům českého jazyka pochopit mnohdy složitá pravopisná pravidla a vyznat se ve sděleních, která nás dennodenně obklopují. Zde najdete můj příběh >> Napsala jsem pro vás tři e-booky 5 rad jak se neutopit v češtině>> a 6 dopisů interpunkčním znaménkům aneb jak na ně vyzrát>>aVíce než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu>>

Moje služby

Korektury textu

Copywriting

Jazykový poradce

Přepis textu

Doučování na míru

Komentáře
  • E-book ZDARMA

    "5 rad, jak se neutopit v češtině" Proplujete hladce divokými vodami češtiny.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • DÁREK

    Věnuji vám zcela ZDARMA celou kapitolu z mého (v pořadí již druhého) e-booku Více než 20 pravopisných chytáků, se kterými si už nebudete lámat hlavu.